Solární spor míří před Ústavní soud. Senátoři sehnali dost podpisů

Ústavní stížnost na zrušení dodatečného zdanění fotovoltaiky podepsalo již 20 senátorů. Potřeba jich přitom bylo o tři méně.

Ústavní stížnost na zrušení dodatečného zdanění fotovoltaiky podepsalo již 20 senátorů. Potřeba jich přitom bylo o tři méně.

Spor o miliardy korun z výroby solárních elektráren půjde před Ústavní soud. Podle zjištění iHNed.cz návrh na zrušení právního předpisu (ústavní stížnost), kterým stát zavedl dodatečné zdanění fotovoltaiky, podepsal dostatečný počet senátorů potřebný pro jeho podání.

Do pátku se pod návrh podepsalo už 20 senátorů. K podání stížnosti přitom stačily podpisy 17 z nich.

"Senátoři se vcelku aktivně zapojovali sami," uvedla pro iHNed senátorka Miluše Horská. Podání podpsali například senátoři Petr Pithart (KDU-ČSL), Soňa Paukrtová (nezávislá), Petr Pakosta (ODS) nebo Miroslav Krejča (ČSSD). "Podepisoval jsem dnes v poledne a byl jsem dvacátý," řekl Pakosta.

Ústavnímu soudu chtějí senátoři stížnost podat v průběhu příštího týdne. "Ještě několik dní počkám, chtějí ji podepsat další senátoři, ale dlouho už čekat nebudu," řekl iHNed Jiří Čunek (KDU-ČSL), který podání organizuje. Samotná stížnost čítá 20 stran, má 114 bodů a vypracovala ji advokátní kancelář Jana Kalvody, který byl v minulosti vicepremiérem za ODA.

Stát přistoupil k uvalení srážkové daně na fotovoltaiku na sklonku minulého roku z důvodu obavy výrazného zdražení elektrické energie v důsledku solárního boomu.

Jde o miliardy

Ústavní soudci budou rozhodovat o miliardách. Státní rozpočet počítal že zavedením srážkové daně na velké fotovoltaiky získá přibližně 4,2 miliardy korun ročně. Vzhledem k tomu, že solárních elektráren je nakonec více, než se předpokládalo, jedná se zhruba o 4,6 miliardy.

Například jen v lednu tohoto roku museli solárníci podle odhadů oželet 4,3 milionu korun denně. Ve „slunečnějších“ měsících to ale bude mnohem více. Vyšší ale budou i jejich tržby. 

Podpora napříč kluby

Ústavní stížnost zatím získává podporu napříč senátorskými kluby. Motivem je obava, že ztráty státu ve sporech s domácími a zahraničními investory by mohly být vyšší než zisk z daně.

„Nejde o politickou záležitost, ale o právní,“ uvedla již dříve místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD). „Chci mít jistotu, že po dvou letech nezaplatíme v různých arbitrážích a sporech více, než teď vybereme,“ zdůvodnil svůj postoj senátor Pakosta, který se přitom řadí mezi kritiky solárního boomu v Česku. „Tento byznys u nás vyrostl do absurdních rozměrů,“ doplnil.

Podle senátora Jiřího Bise (ČSSD) umožní podání stížnosti případnou rychlejší a levnější reakci státu, pokud by soud označil novelu za protiústavní. „Nemůžeme si dovolit rozbít si ústa ještě víc. Zákon připouští, že můžeme sáhnout pro peníze i do rozpočtu,“ uvedl Bis.

Velká šance na úspěch

Verdikt Ústavního soudu je důležitý pro české společnosti, pro něž je to prakticky jediná šance, jak peníze, o které je připraví zdanění, získat zpět. Zahraniční společnosti se totiž mohou soudit se státem prostřednictvím arbitráží.

Za protiústavní již začátkem ledna označil novelu čerstvý posudek tří odborníků na ústavní právo z Univerzity Karlovy, se kterým byly HN seznámeny. "Je v rozporu s ústavním pořádkem a měla by být zrušena," uvedl docent Ján Gronský, jeden z jeho autorů.

Česká republika se přes svoji malou rozlohu loni rychle stala 4. největším výrobcem elektřiny z fotovoltaiky v Evropě. Stát zdanil solární elektrárny s instalovaným výkonem nad 30 kW 26 procentním odvodem z tržeb po dobu tří let. České republice kvůli nestandardnímu postupu hrozí žaloby na náhradu škody, aktivní jsou zejména zahraniční investoři.

Žaloby na náhradu škody ze zahraničí ovšem padnou i bez ohledu na výsledek ústavní stížnosti, protože investoři inkasují nižší příjmy už nyní a případná "oprava" nebo zrušení novely by jim je zpětně nevrátily.