Zveřejněno: 2010-12-12 19:36:29, počet zobrazení: 3071, zdroj: http://www.novinky.cz/ekonomika/218832-solarni-boom-skonci-ceska-ekonomika-ochladne.html. Další novinky zde.
Konec rozmachu solárních elektráren v Česku přispěje k ochlazení domácí ekonomiky. Uvedl to viceguvernér České národní banky (ČNB) Vladimír Tomšík.
Konec rozmachu solárních elektráren v Česku přispěje k ochlazení domácí ekonomiky. Uvedl to viceguvernér České národní banky (ČNB) Vladimír Tomšík.„Významný vliv na snížení ekonomického růstu v České republice bude mít odeznění vlivu investic do fotovoltaických elektráren. Boom investic vidíme hlavně ve druhém pololetí letošního roku a je logické očekávat, že od příštího roku tam snížení bude,“ uvedl Tomšík pro hospodářský deník E15.
V uplynulých dvou letech rychlý rozvoj solárních elektráren sice způsoboval starosti vládě, na druhou stranu měl však pozitivní vliv na ekonomiku. Podle ČNB solární boom v loňském roce přispěl k hrubému domácímu produktu (HDP) třemi desetinami procenta. Pro letošek by to mělo být v rozmezí 0,4 až 0,7 procenta.
Omezení investic do slunečních elektráren se podle Tomšíka projeví snížením tuzemského ekonomického růstu. Solární boom totiž výrazně ovlivnil jak zahraniční obchod (dovozy solárních panelů), tak objem investic. Podle ČNB celkový vliv dovozu slunečních panelů na platební bilanci Česka může být v tomto roce až 36 miliard korun a jejich vliv na výšku investic by měl činit v tomto roce až 60 miliard korun. V roce 2011 se v důsledku omezení státní pomoci pro fotovoltaiku objem investic podstatně sníží.
ČNB v růstu ekonomiky nejpesimističtější
V tomto roce by měl podle ČNB stoupnout HDP o 2,3 procenta. Na příští rok počítá s růstem o 1,2 procenta, původně predikovala o 1,8 procenta.
Vliv na zpomalení ekonomiky kromě vlivu solárních elektráren budou mít i rozpočtové škrty, slabší poptávka v průmyslu a také pokles tvorby zásob.
ČNB má zatím nejméně optimistickou prognózu růstu HDP pro příští rok. Ministerstvo financí počítá s růstem ekonomiky na úrovni dvou procent, Evropská komise odhaduje 2,3 procenta, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dokonce 2,8 procenta.
V reklamě toho jsou plné weby. Je to opravdu takové terno jak je inzerováno? Jaký je pohled majitele firmy, která má zkušenosti se slunečními elektrárnami, ale už není zatížena nutností lákat zákazníky, protože se rozhodla, že už další zakázky realizovat nebude?
Na bateriích stojí a padá veškerá sranda s fotovoltaickými systémy dotovanými programem Nová zelená úsporám. Co máme na výběr a co vlastně požadovat po dodavateli hybridní fotovoltaické elektrárny, aby nový projekt měl svou finanční hlavu a patu? Máme tu pár tipů a možná někomu pomůžeme.
Na téma výkupu přebytků z fotovoltaické elektrárny jdou po internetu téměř legendy. Už nejen anarchistické kroužky skloňují výrazy spotová cena, denní trh, výrobní EAN nebo cenový fix. Licence na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů by také neměla být zaklínadlem.