Jaký směr panelů pro hybridní fotovoltaiku?
« zpět
K odpovědi se dopátráme pomocí již publikovaných článků Jde spočítat nebo odhadnout jak velkou baterii? a Lze věřit PV-GIS? Porovnali jsme s reálem. - řekněme, že tam máme podhoubí pro dnešní téma. Bylo by totiž fajn, kdybychom mohli ušetřit kapacitu baterie i co nejdříve ráno a co nejpozději odpoledne. Jinými slovy, jak to bude vypadat, když dáme polovinu panelů na východní směr a polovinu na západ? A nebo to rozdělíme na třetiny? Na třetitny raději ne, většina hybridních měničů má jen 2 MPPT, na půl k porovnání to bude fajn. Budeme zkoumat příkladně HFVE s 4 kWp na panelech, ať je to krásně názorné.
Jako první tu máme graf s průměrnými osvity při čisté obloze za průměrný březen, tedy někde okolo jarní rovnodennosti. Tři křivky jasně ukazují, jak se projeví nasměrování panelů na východ či na západ, a co to udělá s maximálním osvitem. Sklon panelů byl vždy volen 35°, ztráty 14% a výkon 1 kWp. Vliv teploty nijak nezkoumáme.
Na druhém obrázku máme už možnost porovnat poměr produkce jedné 4 kWp FVE směrované na jih proti dvěma 2 kWp směrovaných na východ a západ. V období rovnodennosti se propad maximálního výkonu, kterého lze na jednotlivých částech mimo jižní směr dosáhnout, zdá být až nereálný. Pozitivní bohužel není ani součet ploch pod jednotlivými křivkami, ty nám totiž definují celkovou produkci energie. Jasně zde vidíme nesoulad hodnot a jasný důkaz, že takto rozhodně ne. Možná nám ale více pomůže letní období.
Za období června jsou už křivky denních produkcí méně závislé na směru natočení do světových stran, každá sice startuje v jinou dobu, ale špičkový výkon a celková produkce energie může být za jistých, především teplotních, vlivů podobná.
Závěrečná simulace se věnuje opět poměru 4 proti 2+2. V ranních hodinách je vidět, že východní směr hraje prim až do doby, než se Slunce dostane nad hranu jižní instalace. Podobně se chová západní křivka v podvečer. Je vidět, že takto bychom mohli dosáhnout jisté úspory doby, kdy budeme potřebovat energii z baterie. Celkové součty ani tady bohužel nevyznívají v prospěch rozdělení instalace na půl, když máte možnost jižního směru.
Resumé je tedy možná trochu očekávatelné, ale má jistou rezervu. Celková produkce FVE směrované napůl východním a západním směrem sice nedosáhne nikdy stejných hodnot jako ta jižní, nicméně lze alespoň mírně snížit potřebu využití baterí v letním období. Jisté řešení se, vzhledem ke snižujícím se nákladům na fotovoltaické panely, nabízí - pokud nemusíte využít jen jižní střechu a máte možnost i na východ a západ, dejte na tyto dva směry více panelů než by se vám v součtu vešlo na jižní stranu. Kdo nemá jižní směr vůbec, ten nemusí zoufat, HFVE vždy nějak pojede.
Další foto:
Další z našeho blogu o fotovoltaice
Nové věci bývají nové jen chvilku a pak se na ně mnohdy zapomene. U fotovoltaické elektrárny ale pořád je co objevovat a spousta uživatelů se ráda dělí (šéruje) o reálné zkušenosti. Tak jak si vedla vzorová (nebo vzorná?) domácnost z Olomouce ve druhém roce s tarifem ČEZ pro soláry?
Za jedničku na trhu se označuje několik firem, ale v čem je jejich prvenství se málokdy dozvíme. Za pomyslnou samozvanou dominancí se však může skrývat v aktuální době tvrdého konkurenčního boje i nefér taktika a zkreslující informace vedoucí až ke zmatení zákazníka.
Od 1.5.2023 tu máme novou povinnost - udělat svět krásnější a hlavně bezpečnější všude tam, kde nainstalujeme solární elektrárnu s výkonem větším než 10 kWp. Vo co gou si povíme v tomto článku a ještě se někteří nachytří tak, že to budou chtít mít doma.
Viděli jsme odvážné tvrzení, že jedna nejmenovaná firma dodá fotovoltaickou elektrárnu zadarmo. Reklama snese hodně, ale je to vůbec prakticky možné? Obzvláště v okamžiku, kdy nekalé reklamní praktiky energo šmejdů připravily tisíce lidí v součtu o miliardy peněz?
