Znojemsko zarůstá solárními panely
« zpět
Znojemsko /INFOGRAFIKA/ – Jako v zrcadle se mohou prohlížet ptáci, letící od Vranovské Vsi přes Znojmo a Jaroslavice k Hrušovanům nad Jevišovkou.
Pod nimi se totiž lesknou tisíce panelů desítek slunečních elektráren, které v regionu vyrostly za dva roky. Mapa Znojemska nabízí k dnešnímu dni skoro třicítku funkčních fotovoltaických elektráren. Další jsou ve fázi příprav.
Znojemsko je zjevně rájem podnikatelů, kteří investovali do alternativních zdrojů elektrické energie. Odborníci však varují: krajinný ráz kazí nejen větrné elektrárny, ale také nevhodně umístěné sluneční panely.
První a dosud největší solární park mají v Jaroslavicích. „Na Znojemsku vlastníme a provozujeme solární elektrárny v Jaroslavicích, Hrádku, Krhovicích, Velkém Karlově a Hrušovanech nad Jevišovkou. Všechny projekty jsou koncipovány tak, aby byly ekonomicky návratné i bez dotačních programů. Pro své projekty využíváme výhradně pozemky, pro které v danou dobu neexistuje efektivnější využití,“ přibližuje mluvčí společnosti Energy 21 Zuzana Musilová.
Jaroslavický solární park je umístěný na jižním okraji obce a člověk, projíždějící Jaroslavicemi, jej ani neuvidí. „Přesto se dva majitelé domků, kteří na park mají výhled, vůči parku zpočátku ohrazovali. Jinak ale nemáme žádné stížnosti od občanů,“ řekl starosta Jaroslavic Petr Zálešák.
Dodal, že pro obecní pokladnu je pronajmutí pozemku na dobu dvaceti let výhodné. „Jde o prostor schválené průmyslové zóny. Z pronájmu máme čtyřicet tisíc korun za hektar. Pro srovnání, zemědělci nám dávali tisíc korun za hektar,“ doplnil Zálešák.
Podnikatelé však už nyní nemají tak ideální podmínky pro stavbu solárních panelů, jako před lety. „Oproti začátku nabízí Znojemsko výrazně nižší potenciál pro fotovoltaické projekty, a to z důvodu vyčerpání nebo rezervování volných kapacit distribuční sítě v této lokalitě. Velké procento rezervací připadá na spekulanty, kteří chtějí vydělat na prodeji žádaných kapacit,“ nastínila Musilová.
S rozpaky vnímají solární panely odborníci na životní prostředí. „Je to sice vítaný zdroj alternativní energie, z hlediska krajinného rázu však mám připomínky. Některým lokalitám rozhodně tyto stavby neprospívají,“ míní Jan Kos.
Další problém vidí v dlouhodobém záboru půdy. „Chápal bych výstavbu fotovoltaických elektráren například v brownfieldech či podobných místech, ale v případě záboru půdy jde skutečně o velký průšvih,“ uzavřel Kos.
Rozporuplné pocity má ze stavby rozsáhlého solárního parku i starosta Dobšic Jaroslav Jenšovský. „Jsme rádi, že se naše průmyslová zóna pomalu naplňuje. Na druhou stranu je ale stavba solárních panelů podnikatelský projekt, který nepřinese žádná pracovní místa,“ řekl starosta.
Poznámka: Některé naše ilustrační obrázky v článcích mohou být vytvořeny nebo upraveny pomcí AI.
