Sníh na sluneční elektrárně
« zpět
Nemá cenu zastírat, že zima jako roční období u majitelů slunečních elektráren není populární. Slunce je po skromnu a když už je konečně jasný nebo alespoň polojasný den, tak je to svátek, který netrvá dlouho, protože délka osvitu panelů padá na minimum. Co se týče produkce elektrické energie, je jasné, že to není žádná sláva.
Mějme kupříkladu 3 kWp elektrárnu s celkem dobrým nasměrováním, ničím nezastíněnou. V letním období je schopa dát denně v průměru 14 kWh energie (průměr bereme opravdu průměr, kdy špička může být i na 20kWh za den), což dělá za měsíc kolem 400 - 420 kWh. Tatáž sluneční elektrárna pak v zimě vyrobí kupříkladu 50 - 60 kWh za měsíc, tedy v průměru do 2kWh za den (maximum v prosinci snad na 8 kWh).
Tedy spoléhat se na energii vyrobenou sluneční elektrárnou v zimě, jak vidíte na příkladu, je celkem nesmysl. A pak si kupte baterii a tu dobíjejte :) Ale to je jiná pohádka. Nás bude zajímat zima jako taková, jak ukazuje fotka z plantáže. Ne každý má tu plantáž, tak obrázek pojďme vzít jen tak, že tam vidíme sníh a sluneční panely, bezesporu fotovoltaické. Ty hory v zadu je sice taky krása, ale o tom až jindy (poznámka autora: už se těším na výšlap, po kolena ve sněhu na Praděd je to taky super).
Myslím, že málo z nás je takových nadšenců, aby po každém sebemenším sněžení chodil s nadstaveným smetákem vyklánět se z oken a ometat sníh z panelů. Je to sice metoda k lepšímu energetickému zisku, ale nic se nesmí přehánět. Myslíme si, že daleko lepší je sledovat počasí. Vysvětlení je prosté. Po většině sněžení přichází obleva a sníh jednoduše odtaje. Stačí, aby na chvíli vykouklo slunce a po tmavé ploše panelů sníh sjede jako po másle.
Druhá možnost je, že opravdu přituhne. To se děje povětšinou po večerním sněžení nad ránem. Až se vzbudíte, tak byste si akorát smeták zlomili. Tedy stejně budete muset počkat. Vždyť trocha klidu nezaškodí, ono by se stejně moc nevyrobilo, jak je uvedeno na příkladu. A když přece jen bude jasno? Tak i přes mráz se panely přes rámy prohřejí tak, aby sníh sjel dolů.
Tedy kůň má větší hlavu a tak mu úvahy o provozu sluneční elektrárny v zimě přenechejme a my raději pojeďme na lyže!
Další z našeho blogu o fotovoltaice
Praktických rad není nikdy dost. Projdeme instalaci solární elektrárny od střechy po elektroměrový rozvaděč a mrkneme, na co se připravit.
Postavit standardní domácí fotovoltaiku je pro zavedenou firmu vcelku brnkačka, firemní či komunální instalace už také rostou jako houby po dešti. Opravdu atypické řešení se ovšem vidí málokdy, jedním se ale my z Nemakej.cz můžeme pochlubit! Pojďme se mrknout do Olomouce.
Jde, ale jen někde a chce to i trochu štěstí. Podrobnosti si popíšeme v dalších odstavcích, není to ale taková zívačka, jak některé firmy inzerují. Sakra pozor si dejte na firmu, co chce stavět bez existence Smlouvy o připojení.
Na téma výkupu přebytků z fotovoltaické elektrárny jdou po internetu téměř legendy. Už nejen anarchistické kroužky skloňují výrazy spotová cena, denní trh, výrobní EAN nebo cenový fix. Licence na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů by také neměla být zaklínadlem.
Zkusme si dát do vyhledávače výraz "Kalkulačka výše dotace pro RD na sluneční elektrárnu". Vyběhne milion reklam a nedozvíme se vůbec nic, ještě možná spadneme do spárů otravných obchoďáků nenasytných firem. To u nás nehro! My máme své zákazníky rádi a nic jim netajíme a nepodbízíme se lacinými sliby dotace až 301 tisíc Kč, podmíněnými zadáním mejlového kontaktu. No, schválně, mrkněte!
Nejsme fanoušci ani obchodní zástupci žádného distributora nebo prodejce energií, přesto si myslíme, že o některých obchodních modelech je fajn napsat pár řádků nebo odstavců, zvláště pak v okamžiku, kdy máme dostatečně relevantní data z reálného provozu. Pojďme se tedy podívat na fakturu za roční vyúčtování plně elektrifikované olomoucké rodiny, zatím bez elektromobilu, kterou náklady v roce 2023 vyšly jen na 708 Kč měsíčně.
