Prudký růst cen proudu kvůli solárním elektrárnám omezíme, slíbili ministři
« zpět
Do týdne mají ministři předložit návrhy, jak zabránit zdražení proudu kvůli solárním elektrárnám. Ve hře jsou dvě varianty – vyšší daň z půdy pod slunečními panely či vyšší ekologická daň z běžných zdrojů.Kdyby nešlo o miliardy korun, připomínalo by to anekdotu se dvěma zprávami.
Dobrá zpráva je, že vláda o hrozbě pětinového až třetinového zdražení elektřiny pro příští rok kvůli boomu solárních elektráren ví a považuje to za problém, který hodlá řešit. Špatná zpráva je, že zatím úplně neví jak.
"Vláda má omezené možnosti (jak na příští rok zmírnit zdražení elektřiny, pozn. red.) a chce si je rozšířit. Je si přitom vědoma právních aspektů, které to má z hlediska různých soudů a arbitráží. Součástí našeho postupu tak budou i jednání s klíčovými aktéry, tedy distribučními firmami i výrobci solární energie," řekl po jednání s ekonomickými ministry premiér Petr Nečas.
Odmítl však uvést, jak konkrétně chtějí politici zdražování zabránit. Souhrn opatření mají ministři zveřejnit až příští středu.
Podle informací MF DNES však existují dvě pravděpodobná a proveditelná řešení. První je radikální zvýšení daně z nemovitosti na půdu, na níž stojí solární elektrárny. Tyto peníze by pak sloužily k částečné úhradě poplatku na podporu zdrojů obnovitelné energie, který hradíme v měsíčních vyúčtováních. Právě jeho až čtyřnásobný růst má podle propočtů firmy ČEZ prodražit koncové ceny elektřiny pro průměrnou domácnost až o 22 procent. Druhou cestou je zvýšení ekologické daně na uhlí, plyn a elektřinu a vyčlenění peněz z ní vybraných výhradně na podporu obnovitelných zdrojů. Jinými slovy by tím stát zaplatil část dotovaných výkupních cen drahé solární energie.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek ovšem nastínil i další způsob, jak je možné produkci solárních plantáží omezit. "Rizika rychlého rozvoje fotovoltaiky nejsou jen cenová, ale i technická. Jedná se totiž o nestabilní zdroj energie, který může způsobovat technické potíže v celé síti," uvedl.
Naznačil tak, že by například solárníkům mohla vystavit stopku omezená kapacita přenosové sítě, která by nemusela nárazové připojení tak velkého počtu energetických zdrojů unést. Podle předpokladů firem ČEZ a E.ON by totiž mohlo být v Česku připojeno tolik fotovoltaických projektů, které by se výkonem mohly rovnat Temelínu.
Solárníci: ČEZ přehání
Proti názorů politiků i odhadů energetických firem, které musí za dotované ceny vykupovat proud z fotovoltaických projektů, stojí jejich majitelé.
František Smolka z České fotovoltaické průmyslové asociace pro Českou televizi uvedl, že očekává, že ke konci roku budou do distribučních sítí připojeny solární elektrárny o celkovém instalovaném maximálním výkonu 1 000 megawattů. To je polovina toho, co odhadují kolosy ČEZ a E.ON.
Kvůli tomu by tak ekologický příplatek neměl příští rok vzrůst ze 166 korun za odebranou megawatthodinu na 700, jak tvrdí ČEZ, ale maximálně na 350 korun. To by podle něj zvedlo při zachování stávajících podmínek konečnou cenu proudu maximálně o osm procent.
Kdo se připojí příští rok, bude mít mnohem horší podmínky
Solární elektrárny, které se do sítě připojí příští rok, budou dodávat proud výrazně levněji než ty doposud připojené. Navíc dotovaná výkupní cena bude moci klesat rychleji, než zákon umožňuje nyní. Hrozí však, že toto opatření mohou elektrárny obcházet tím, že nebudou elektřinu prodávat do sítě, ale spotřebovávat a po státu žádat "zelenou dotaci" za to, že k činnosti využívají obnovitelných zdrojů. Stačilo by tak například, aby ze slunečního proudu dobíjely třeba baterie.
Ekonom a předseda Strany svobodných občanů Petr Mach proto navrhuje, aby stát úplně ustoupil od dotování obnovitelných zdrojů. Podle něj si totiž Česko v roce 2001 vymínilo ve Smlouvě o přistoupení k EU výjimku, podle níž nemusí unijní kvóty na solární a větrné elektrárny plnit kvůli nejistým klimatickým faktorům.
Poznámka: Některé naše ilustrační obrázky v článcích mohou být vytvořeny nebo upraveny pomcí AI.
