Kdyby solární elektrárny fungovaly jako listy rostlin, výrazně by se zvýšila jejich účinnost
« zpět
Nejstarší solární články fungují už několik miliard let - jsou jimi fotosyntetická barviva přeměňující sluneční paprsky na chemickou energii. Jenže zatímco rostliny si díky chlorofylu vystačí i s málem světla, současné solární fotovoltaické elektrárny fungují jen za slunečných dní - a to ještě s účinností, která u běžných panelů nabízených na trhu obvykle nepřekračuje 16 procent.
Přitom účinnost fotosyntézy rostlin přesahuje 30 procent. Kdybychom solární panely umístili ve stínu, mnoho energie by nedaly, rostliny ale ve stínu běžně fungují. Pokud by se podařilo procesy probíhající v listech napodobit uměle, sen o trvalém zdroji levné a čisté energie by se stal skutečností.
Fotosyntéza ovšem je komplikovaný děj skládající se z mnoha na sebe navazujících biochemických reakcí, jejichž napodobení zatím leží za hranicemi možností současné vědy. Badatelé proto zkoušejí napodobit aspoň některé části tohoto cyklu. Zajímají se přitom také o organická barviva, která zachycují energii různých vlnových délek.
Jedním z důvodů nízké účinnosti dnešních fotovoltaických článků je totiž to, že využívají pouze fotony disponující určitou energií, zatímco ty, které mají energii nižší nebo vyšší, projdou jejich materiálem bez užitku. Naproti tomu fotosyntetická barviva toto omezení nemají. Kdyby se je tedy podařilo zabudovat do současných solárních panelů, účinnost přeměny světla na elektřinu by mohla výrazně stoupnout.
Jediný rozdíl oproti rostlinám by spočíval v tom, že molekuly barviv by pohlcenou energii světla neodevzdaly do chemických reakcí vytvářejících cukry, ale polovodičovým článkům, které z nich udělají elektřinu.
Problémem se zabývá mimo jiné také Institut Maxe Plancka pro výzkum polymerů v německém Mainzu. Tamní vědci použili směsi dvou látek, která umí zachytit zelené paprsky s dlouhou vlnovou délkou a vyzářit je jako modré. Toho by bylo možné využít při optimalizaci spektrálního složení světla pro konkrétní typy polovodičových článků.
Další z našeho blogu o fotovoltaice
Četli jste článek o bytovém domě, kde na střechu dali FVE a chlubil se, jak je to super? Tak z oblak spadněte honem rychle na zem, popsaný příklad je jen reklamní text, taková FVE bude mít přínos snad jen v tom, že instalační firma se napakuje a technologie pro SVJ bude s krásnou dotací. Jednotlivé byty moc neušetří, jak je prezentováno. Povíme si proč.
Viděli jsme odvážné tvrzení, že jedna nejmenovaná firma dodá fotovoltaickou elektrárnu zadarmo. Reklama snese hodně, ale je to vůbec prakticky možné? Obzvláště v okamžiku, kdy nekalé reklamní praktiky energo šmejdů připravily tisíce lidí v součtu o miliardy peněz?
Jsme unikátní web - i když stavíme stovky elektráren ročně, nestydíme se informovat o problematice solárních elektráren otevřeně a pravdivě. Právě jsme spustili online monitoring veřejně a pro všechny. Podobné grafy vidí majitelé námi postavených projektů. Jeden z nich nám poskytuje data, brzy přidáme další z našich referencí. Pojďte se podívat, grafy ukáží holou až nahatou pravdu o vztahu výkon panelů - kapacita baterie - den v roce a v neposlední řadě počasí. Taková data jinde nenajdete, no fakt! Nekecáme! Makáme.
Jak je možné, že všichni dodavatelé fotovoltaických elektráren inzerují najednou slevy? Proč garantují dotaci? Proč to teď postavit? A na kolik to vyjde? Hlavně zas někomu nenaletět. Energo šmejdi už si brousí zuby (noví povstanou).
Ceny silové elektřiny jdou na SPOTu mnohdy do mínusu a i do budoucna se distribuční poplatky zlevňovat nebudou. Je čas ušetřit si co nejvíce energie pro svou potřebu a nějak inteligentně fotovoltaiku i spotřebu řídit. Je čas na Infigy.
Od 26.9.2023 odstartovala nová vlna příjmu žádostí o dotaci z programu Nová zelená úsporám. Nékdo si troufne podat žádost sám, jiný to nechá na dodavatele systému fotovoltaické elektrárny. Ať tak či onak, prvotní přihlášení musí udělat každý sám, stejně jako když máme hlad, jíme sami - to za nás taky nikdo neudělá. Hlad po dotacích na FVE tu je, tak máme návod, jak se přihlásit.
