Výstavba solární elektrárny je zřejmě nejlepší investicí v době krize
« zpět
PRAHA (Ecomonitor) - Solárních instalací v České republice neustále přibývá, Energetický regulační úřad (ERÚ) dostává měsíčně stovky žádostí o výstavbu nových slunečních elektráren. Zdá se tedy, že v době finanční krize je fotovoltaika jednou z mála výhodných investic. "Investoři mohou vloženou částku úročit ve výši 35 % ročně," prohlásil v pořadu Radiožurnál Luděk Niedermayer, konzultant společnosti Deloitte. Ten diskutoval o současném stavu s Martinem Bursíkem, bývalým ministrem životního prostředí.
Měsíčně dostane Energetický regulační úřad více než šest set žádostí o povolení výstavby na solární elektrárny. Důvodem je nepoměr mezi výší ceny povinně vykupované elektřiny a náklady na výstavbu elektráren. Ty totiž v posledních letech prudce klesly. Jen mezi prvním zářím a prvním říjnem se zvýšil počet provozoven o více než tři sta. Přitom pevné výkupní ceny jsou garantované na dvacet let. Když někdo spustí letos velkou solární elektrárnu, bude dalších dvacet let dostávat 12, 89 korun za vyrobenou kWh v případě instalovaného výkonu do 30 kW a 12, 79 v zařízení s výkonem vyšším než 30 kW. Meziročně se přitom nesmí cena vykupované energie snížit o více než 5 %.
Zákon na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů připravoval Martin Bursík pro tehdejšího ministra životního prostředí Libora Ambrozka. Zákon zavedl pevné výkupní ceny, které pro každý rok určuje ERÚ a také tzv. systému zelených bonusů. Ten spočívá v tom, že si provozovatelé mohou vybrat, zda prodají vyrobenou elektřinu za pevné výkupní ceny, nebo zda dají přednost dohodě na dodávku elektřiny za smluvní cenu. Nad tuto cenu pak dostanu zelený bonus za energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů.
„Dokud nebudou do ceny klasické elektřiny zahrnuty náklady na poškozování životního prostředí a na poškozování klimatu, do té doby je potřeba obnovitelné zdroje nějakým způsobem dotovat, aby se mohly prosadit na trhu,“ řekl ve vysílání Radiožurnálu Martin Bursík. Díky tomuto zákony prý Česká republika vyrábí 5,2 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. „Bez něj bychom vyráběli něco kolem 2 %,“ prohlásil Bursík
Podle něj je zákon účinný, protože v posledních pěti letech skutečně roste výroba elektřiny z biomasy, malých vodních elektráren i větru. A také solárních elektráren. Martin Bursík ale boom solárních elektráren nevidí jako jednoznačně dobrou zprávu. „Na druhou stranu je dobře, že roste výroba z obnovitelných zdrojů. A není potřeba strašit, zatím vícenáklady na obnovitelné zdroje netvoří více než 1 % celkové ceny elektřiny,“ řekl ve vysílání Radiožurnálu Bursík. Podle Luďka Niedermayera již podíl na celkové ceně elektřiny jedno procento překročil. A šel by ještě výše, kdyby se všechny schválené elektrárny vybudovaly.
Podle Niedermayera je problém v tom, že peníze jsou do kapes podnikatelů, kteří jsou schopni rychle postavit a připojit elektrárnu, tedy nikoli na projekty zlepšení životního prostředí. „S tím v zásadě souhlasím, bylo by dobré, kdyby se do výstavby vedle čiště komerčních investorů pustili například obce, jinak ale zákon jako celek obhajuji. Ale nechť Energetický úřad ceny vyladí,“ říká Bursík.
I podle Luďka Niedermayera byl zákon napsaný dobře a nastavený tak, aby se přiměřeně vyplatilo investovalo do výroby energie z obnovitelných zdrojů. „Jenže ten zákon není moc flexibilní,“ prohlásil v Radiofóru Nidermayer. V současnosti podle něj klesla cena komponentů pro fotovoltaické panely a zároveň se zvýšil celkový výkon panelů. „Jestliže na začátku mohl podnikatel čekat návratnost investice za jedenáct, dvanáct let, dnes je to polovina,“ vysvětluje Nidermayer. To podle něj znamená, že dnes mohou investoři vloženou částku „úročit“ ve výši 35 % ročně.
„Energetický úřad nezjistit úplně nejrychleji co se děje a zároveň se ukázalo, že zákon nemá pro takovouhle situaci pojistky,“ prohlásil na Radiožurnálů Luděk Niedermayer. Podle něj je fotovoltaika protěžována na úkor dalších obnovitelných zdrojů, například biomasy. „A peníze, které jdou z kapes každého odběratele elektřiny na podporu fotovoltaiky by mohly být využity třeba mnohem účelněji,“ uzavřel debatu v Radiforu Luděk Niedermayer. Cena výkupní cen by podle něj měla klesnout zhruba o čtvrtinu, tedy na sumu kolem 9 korun za kilowatthodinu
Poznámka: Některé naše ilustrační obrázky v článcích mohou být vytvořeny nebo upraveny pomcí AI.
