Solární Klondike končí, investoři hrozí žalobami

Drtivá většina poslanců – celkem 169 – včera dala zelenou vládnímu návrhu novely zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie (OZE). Ta předpokládá, že Energetický regulační úřad (ERÚ) bude moci snížit výkupní ceny z OZE o více než 5 %, pokud doba návratnosti investice poklesne pod 11 let. Žádné další pozměňovací návrhy k novele ve sněmovně neprošly.

Podle nyní platného zákona mohly výkupní ceny klesat maximálně o zmíněných 5 % ročně, což vedlo k boomu žádostí o připojení solárních elektráren. Ty mohly totiž v posledních dvou letech profitovat z poklesu nákladů o desítky procent a návratnost investic se tak u nich v současnosti pohybuje okolo osmi let. Přitom podle ERÚ by se elektrárna měla splatit do 15 let.

I investoři do fotovoltaiky připouštějí, že současná výše podpory není udržitelná a snížení výkupních cen o cca 20 až 25 % se nebrání. Větší redukci však odmítají. „Přijatelné je, kdyby se snížila o 20 %. Možná i o trochu více. Určitě ale ne o 40 %, jak se o tom mluví,“ uvedl pro server iHNed Jaromír Řehák, šéf České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO). Podle něj je ale klíčové, aby ERÚ nové výkupní ceny zveřejnil už v červnu a ne až v listopadu, jako doposud.

Jak včera na semináři Solární energie v ČR zdůraznil i Rostislav Krejcar z ERÚ, výkupní ceny z fotovoltaiky musí „výrazně“ klesnout. „Podpora je v Česku nejvyšší z celé Evropy. Například v Německu už se probudili,“ říká Krejcar a na grafech ukazuje, že zatímco v Německu se maximální podpora fotovoltaiky (je odstupňována podle velikosti elektráren a místa, kde jsou nainstalovány) pohybuje maximálně okolo 300 eur na MWh, v Rakousku činí nejvýše 350 eur na MWh, v Česku se šplhá až na 450 eur za MWh.

Podle dat ERÚ by spotřebitelé měli letos na podporu OZE vydat skoro osm miliard korun (zhruba 5 % koncové ceny elektřiny), přičemž zhruba 55 % z této částky má jít právě do fotovoltaiky, která vyrobí pouze 12 % „zelené elektřiny“. „To není osm miliard pouze letos, ale je to minimální částka na dalších 20 let,“ dodává Krejcar s poukazem na životnost elektráren.

Stopka až do konce roku?

Změna tedy byla potřeba a připouštějí to i investoři do fotovoltaiky. Vadí jim ovšem něco jiného: distributorské firmy v polovině února přestaly vydávat kladná stanoviska na připojení nových OZE (zdroje s již vydaným souhlasem však samozřejmě připojují dál) a za tímto rozhodnutím si stojí (EurActiv 16.2.2010).

Odůvodňují ho nejasnostmi okolo toho, jaké procento z celkové povolené kapacity fotovoltaických a větrných elektráren (8063 MW) se bude realizovat. ČEPS i distributoři se obávají, že pokud se do roku 2015 připojí více než 2000 MW, elektrizační soustava ČR bude mít problém s výkonovou bilancí (konkrétně s přebytkem elektřiny) a se záložními zdroji. Potíž je totiž v tom, že například solární elektrárny produkují nejvíce elektřiny v létě, kdy je spotřeba nejnižší.

V současnosti se připravuje úprava vyhlášky o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, která by měla zpřísnit podmínky pro udělování kladných stanovisek a pro udržování těch stávajících v platnosti; jinými slovy „oddělit zrno od plev“. Novelizovaná vyhláška bude účinná od začátku dubna a klíčová otázka zní, jestli po té distributoři obnoví vydávání kladných stanovisek. Zatím se zdá, že nikoliv.

Z tiskové konference distributorů minulý týden vyplynulo, že nebudou vydávat kladná stanoviska do té doby, než vláda a zákonodárci dají „legislativní normy do pořádku“. Požadují kromě eliminace nereálných požadavků na připojení OZE a omezení jejich podpory také úpravu pravidel pro provozování přenosové a distribuční soustavy (EurActiv 11.3.2010).

Těmito otázkami se bude zabývat také připravovaná „velká novela“ zákona o podpoře OZE, která ho má především uvést do souladu se směrnicí o podpoře využívání energií z OZE. (Mimo jiné stanovuje, že v Česku se OZE v roce 2020 musí podílet na konečné spotřebě energií 13 %; v roce 2008 to bylo 7 %.)

Zelená nebo žaloba

Je možné, že ČEPS a distributoři budou chtít protáhnout stopku pro OZE až do konce roku. To si ovšem rozhodně nenechají líbit společnosti zainteresované na fotovoltaickém boomu, které ještě letos chtějí zprovoznit co nejvíce elektráren.

„Pokud distributoři odmítají vydat kladná stanoviska a neprokáží nedostatek kapacity sítě nebo její ohrožení, pak porušují zákon,“ uvedl Radek Motzke z advokátní kancelář Šikola a partneři s odvoláním na paragraf 25 energetického zákona. Motzke už ve spolupráci s Českou průmyslovou fotovoltaickou asociací (CZEPHO) připravuje právní kroky, kterými chce napadnout rozhodnutí distributorů.

Ti by podle názoru Petra Klimka z CZEPHO měli okamžitě odblokovat vydávání kladných stanovisek minimálně pro malé fotovoltaické elektrárny instalované na střechách domů, které prokazatelně nepřetěžují sítě, ale naopak jim pomáhají. A navíc, jsou na jejich výstavbě závislé „tisíce živnostníků“, zdůrazňuje Klimek.