Solární elektrárny a DPH

I provozovatel solární elektrárny musí sledovat obrat a jistě ho bude zajímat, jakou sazbu DPH použít, jaký má nárok na odpočet a jestli mu při dodání a montáži solárního zařízení budou fakturovat sníženou nebo základní sazbu. Daň z přidané hodnoty se týká i fotovoltaických elektráren. Příjmům z fotovoltaiky se server Podnikatel.cz věnoval článkem: Účtování a zdaňování příjmů z fotovoltaiky. Provozovatele elektrárny bude jistě zajímat tato problematika nejen z pohledu jejího zdanění, účtování a odvodů na sociální a zdravotní pojištění, ale i z pohledu daně z přidané hodnoty. Je totiž osobou povinnou k dani, která vykonává ekonomickou činnost, tj. může se stát dobrovolně nebo povinně plátcem DPH.

Je provozovatel fotovoltaiky osobou povinnou k dani?
Osoba povinná k dani není plátce nebo neplátce DPH. Osobou povinnou k dani je fyzická nebo právnická osoba, která uskutečňuje ekonomické činnosti. Pojem "ekonomická činnost", je definován v § 5 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty. Zahrnuje především vše, co běžně označujeme jako "podnikání", tedy soustavné činnosti konané za účelem dosažení zisku. "Ekonomickou činností však nejsou jen tyto podnikatelské aktivity, ale rovněž soustavné využívání hmotného i nehmotného majetku za účelem získání příjmů," uvedl pro Podnikatel.cz Jan Molín, daňový poradce a analytik společnosti MIVO. Ekonomická činnost se týká i neziskových organizací, které nejsou zřízeny za účelem podnikání, ale uskutečňují ekonomickou činnost, například pronajímají majetek.

O podnikání při provozování fotovoltaické elektrárny se dá hovořit v případě, že je energie dodávána do distribuční sítě. Klasickým podnikáním není výroba energie k napájení rodinného domu určeného k vlastnímu bydlení. Skutečnost, že takový poplatník není v pravém smyslu slova podnikatelem, zákon o dani z přidané hodnoty nerozlišuje. V obou případech jde z pohledu DPH o soustavnou činnost vykonávanou za účelem dosažení zisku. Z toho lze usuzovat, že každý provozovatel solární elektrárny musí sledovat výši obratu. Pokud jeho obrat přesáhne nejvýše za období 12 bezprostředně předcházejících kalendářních měsíců částku jeden milion korun, musí se na finančním úřadě zaregistrovat jako plátce daně z přidané hodnoty.

Za dodanou energii DPH ve výši základní sazby
Neplátce daně samozřejmě fakturuje bez vyčíslení částky DPH. Plátce DPH musí tzv. zelené bonusy a výkupní cenu za energii dodanou do distribuční sítě navýšit o daň z přidané hodnoty v základní sazbě, tj. o 20 procent.

Přímý prodej do sítě - veškerá vyprodukovaná elektrická energie je dodávána do rozvodné sítě. Elektrickou energii pro vlastní spotřebu (pračka, svícení apod.) uživatel nakupuje zpět od energetické společnosti v rámci zvoleného tarifu (např. noční proud).

Zelený bonus - energii vyprodukovanou fotovoltaickou elektrárnou uživatel spotřebovává pro vlastní použití, v tomto případě platí tzv. Zelený bonus. Případné přebytky elektrické energie jsou automaticky dodávány do rozvodné sítě za cenu rozdílu výkupní ceny a Zeleného bonusu. Zelený bonus je tedy jakousi odměnou pro uživatele, že nespotřebovává elektrickou energii dodávanou energetickou společností, ale spotřebovává energii vlastní.

Nárok na odpočet DPH
Pakliže poplatník DPH odvádí, bude ho zřejmě zajímat i případný nárok na odpočet daně. V případě přímého prodeje do rozvodné sítě je situace jasná. Poplatník má nárok na plný odpočet DPH. Poněkud složitější bude režim „zelených bonusů“. Tady je část energie spotřebovaná pro vlastní potřebu a část dodaná do rozvodné sítě. Postupuje se v souladu s § 72 zákona o dani z přidané hodnoty: "Pokud plátce přijatá zdanitelná plnění použije jak pro uskutečnění své ekonomické činnosti, tak pro účely s ní nesouvisející, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro ekonomickou činnost."

Snížená sazba DPH při dodání a montáži fotovoltaiky na dokončený rodinný dům
U stavebních a montážních prací formou stavebních úprav provedených na dokončené stavbě pro sociální bydlení se použije snížená sazba daně, tj. 10 procent. Samozřejmě za podmínky, že elektrárna i dům mají stejného vlastníka. Sociálním bydlením se přitom podle § 48a rozumí rodinný dům, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 350 m a bytový dům, v němž nejsou jiné byty než byty, jejichž celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m. U ostatních rodinných domů (nesplňujících podmínky pro sociální bydlení) se použije rovněž snížená sazba, pokud bude elektrárna jako součást stavby sloužit výhradně pro dům nebo v kombinaci dům a dodání do sítě.

Naopak v případě nové výstavby domu současně s montáží fotovoltaické elektrárny se bude jednat o plnění v základní sazbě daně. Výjimkou je stavba pro sociální bydlení. Tam je opět možné pro montáž elektrárny použít sníženou sazbu daně podle § 48a zákona o dani z přidané hodnoty.