Slovensko se poučilo z chyb Česka. Odmítlo sluneční elektrárny
« zpět
BRATISLAVA - Slovenská elektrizační přenosová soustava (SEPS) odmítla většinu žádostí o výstavbu solárních elektráren s tím, že by jejich uvedení do provozu ohrozilo regulaci sítě. SEPS z 97 návrhů povolila výstavbu 36 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 120 megawattů, sdělila dnes organizace, která rozhoduje o připojení energetických zdrojů s výkonem nad jeden megawatt.
Schválené elektrárny by měly být postaveny nejpozději do konce roku 2011. Z celkem 97 žádostí posoudili energetici 57 projektů, z nichž 21 úplně zamítli. Zbylých 40 projektů po vyčerpaní stanoveného limitu 120 megawattů vrátili s dodatkem, že po získání zkušeností budou pro tento segment určena nová pravidla.
SEPS odmítá schvalovat větší výstavbu slunečních elektráren, protože podle energetiků jsou solární ale i větrné elektrárny příliš závislé na počasí a jejich výkon se proto nedá průběžně regulovat. Při nekontrolované výstavbě těchto zdrojů by ve slunečních a větrných dnech byl energie nadbytek, v noci a za bezvětří zase nedostatek. Tato zařízení jsou proto náročná na záložní zdroje, které musí energetici udržovat v pohotovosti tak, aby vyrovnávaly výkyvy "zelených" elektráren.
Na nebezpečí plynoucí z přemrštěných kapacit větrné energie v Německu tento týden poukázala Česká přenosová soustava (ČEPS), podle níž to dlouhodobě ohrožuje bezpečnost distribuce elektrické energie v ČR. Ekonomové zase upozorňují na to, že proud z větrných a zejména solárních elektráren je kvůli povinným výkupním cenám neúměrně drahý a zvyšuje celkovou cenu elektřiny pro spotřebitele.
O investovaní do obnovitelných zdrojů energie na Slovensku stejně jako v České republice projevila v poslední době zájem řada firem. Láká je hlavně vysoká výkupní cena obnovitelné energie a s tím spojená rychlá návratnost investice s následnými vysokými a snadnými zisky.
Podle slovenského zákona bude firma dostávat za vyrobenou elektřinu zvýhodněnou sazbu platnou v době uvedení do provozu po dobu 15 let. V současnosti je cena solární elektřiny stanovena na 0,425 eura (zhruba 11 Kč) za kilowatthodinu, což je několikanásobně více než za proud z běžných elektráren.
Kapacita povolených solárních elektráren představuje zhruba tři procenta slovenské spotřeby elektřiny. Skutečný podíl těchto zařízení na dodávkách elektřiny však bude podstatně nižší.
Další z našeho blogu o fotovoltaice
Straší se v televizi, rádiu i na internetu. Stejně jako s elektro auty je to téma k zamyšlení, není všechno zlato, co se třpytí a současně každá mince má rub a líc. Statistika nuda je, ale bez ní správný pohled prostě neuděláme.
Jako první jsme začali hlásat, jak je super být fér. Najednou jsou féroví všichni, včetně těch nejposlednějších energo šmejdů. Opakování je matka moudrosti, tedy co je fér si zopakujeme v tomto článku.
Na startu roku 2024 se proláklo, že se chystá změna výše dotace z programu Nová zelená úsporám. Nikdo nic nevěděl jistě, tak šmejdské firmy začaly tlačit na zákazníky pro rychlý podpis objednávky s pohrůžkou měnší dotace. Na to zareagovalo Ministerstvo životního prostředí a na konci ledna 2024 zveřejnilo nové podmínky od 15.2.2024. Tak tady je máme, pojďte si zkusit spočítat výši dotace, 212 500 Kč je strop (bez TČ).
No, nepotěšíme Vás, jde to od desíti k pěti a světlo na konci tunelu i díky sdílení elektřiny je hodně daleko. Tak, jak to teda vypadá? Kam směřujeme?
Od 20.2.2025 tu máme dotační bonus 40 tisíc Kč při splnění 2 podmínek - inteligentního řízení FVE a zapojení odběrného místa do sdílení. Ale asi tu vzniká drobný zádrhel - můžu sdílet a současně využívat virtuální baterii?
Pojem Umělá inteligence je populární a tak je všude. Jedná se však pouze o program, který napsal člověk. Co se tomuto programu dalo za úkol, to dělá - především však sbírá zkušenosti a tím se učí, pamatuje si třeba preference lidí, kteří tento program používají. Ve spojení s fotovoltaikou může být AI přínosem, většinou ale není vůbec třeba této chytré automatizace.
