Na sluneční elektrárny nemají stejný názor
« zpět
Záměr na vybudování zhruba čtyřhektarového parku se slunečními panely již posvětili i třemošničtí zastupitelé.„Elektrárna má stát u trafostanice v průmyslové zóně pod bývalou vápenkou. Investor teď připravuje podklady pro územní rozhodnutí a chce, aby zařízení fungovalo ještě v letošním roce,“ říká o projektu třemošnický starosta Stanislav Peca.
K projektu se podle něj kladně vyjádřila i CHKO Železné hory, proti prý nejsou ani třemošničtí obyvatelé. Sluneční elektrárny totiž na rozdíl od bioplynových, větrných nebo vodních lidově řečeno „nic nedělají“. Nevytvářejí žádný hluk či zplodiny, neberou ani vodu rybám pod říčními jezy. Vadit by snad mohlo jen to, že se panely pod dopadajícími slunečními paprsky lesknou.
„Elektrárna však vyroste na jižně sklopeném svahu pod městem, jakoby 'zády' k Třemošnici, takže vlastně nebude ani vidět,“ vysvětluje starosta Stanislav Peca.
Hovoří se o tom, že energie ze slunce se začíná s přibývajícími elektrárnami poněkud prodražovat. Ani v Třemošnici přitom nejde o první zařízení tohoto typu na Chrudimsku.
Do solární energie investovala nedávno soukromá firma desítky milionů také v chrudimském Májově, výkon tamější fotovoltaické elektrárny může za příznivých podmínek dosáhnout až 1MWp.
Další fotovoltaická elektrárna s podobným výkonem je k vidění také v katastru obce Morašice. Poskládána je ze 14 200 modulů zabírajících plochu více než 10 000 metrů čtverečních. Zařízení bylo uvedeno do provozu v prosinci loňského roku. Zkušenost s fotovoltaikou mají i ve Skutči.
Ostražitěji se stavějí k podobným investicím v Hlinsku, kde platí pro tato zařízení v oblastech ležících po obvodu města stavební uzávěra.
Podle Hlineckých jde o jedinou cestu, jak zabránit velkému záboru půdy pro tento účel do schválení projednávaného územního plánu.
„Pozemků není nazbyt a dovedu si představit jejich budoucí využití například i pro jiné podnikatelské aktivity, které by mohly přinést třeba i větší množství pracovních příležitostí. Územní plán by měl být schválen v průběhu června a výstavbu fotovoltaiky již nepřipouští,“ uvedl hlinecký místostarosta Pavel Šotola.
Zároveň zdůraznil, že město se nebrání další instalaci panelů například v různých prolukách či na střechách stavebních objektů.
Další z našeho blogu o fotovoltaice
Od 26.9.2023 odstartovala nová vlna příjmu žádostí o dotaci z programu Nová zelená úsporám. Nékdo si troufne podat žádost sám, jiný to nechá na dodavatele systému fotovoltaické elektrárny. Ať tak či onak, prvotní přihlášení musí udělat každý sám, stejně jako když máme hlad, jíme sami - to za nás taky nikdo neudělá. Hlad po dotacích na FVE tu je, tak máme návod, jak se přihlásit.
Představte si, že cenu elektřiny budete mít následujících 30 let furt jen 1,50 Kč za kWh a nebo míň. Ne, to není utopie nebo zbožné přání, s fotovoltaikou to tak prostě je.
Za jedničku na trhu se označuje několik firem, ale v čem je jejich prvenství se málokdy dozvíme. Za pomyslnou samozvanou dominancí se však může skrývat v aktuální době tvrdého konkurenčního boje i nefér taktika a zkreslující informace vedoucí až ke zmatení zákazníka.
Pojem Umělá inteligence je populární a tak je všude. Jedná se však pouze o program, který napsal člověk. Co se tomuto programu dalo za úkol, to dělá - především však sbírá zkušenosti a tím se učí, pamatuje si třeba preference lidí, kteří tento program používají. Ve spojení s fotovoltaikou může být AI přínosem, většinou ale není vůbec třeba této chytré automatizace.
Nové věci bývají nové jen chvilku a pak se na ně mnohdy zapomene. U fotovoltaické elektrárny ale pořád je co objevovat a spousta uživatelů se ráda dělí (šéruje) o reálné zkušenosti. Tak jak si vedla vzorová (nebo vzorná?) domácnost z Olomouce ve druhém roce s tarifem ČEZ pro soláry?
