Na letišti vyroste elektrárna. Za 1,7 miliardy
« zpět
Obrovská sluneční elektrárna vyroste na tuřanském letišti. Zabere přes 40 hektarů. V areálu tuřanského letiště vzniká sluneční elektrárna. Její výsledný výkon má být dvacet megawattů a bude stát téměř dvě miliardy.Fotovoltaická elektrárna je už od podzimu loňského roku ve zkušebním provozu. „Stavbu jsme rozdělil do několika etap. Pokračovat budeme letos a poslední etapa přijde na řadu v roce 2011,“ uvedl ředitel tuřanského letiště Tomáš Plaček. Doplnil, že náklady na jeden megawatt jsou pětaosmdesát milionů korun. „Stavět ale budeme několik let, proto se cena bude měnit podle podmínek trhu,“ řekl Plaček
Elektrárna zabere podle územního rozhodnutí městské části Brno – Tuřany přes čtyřicet hektarů půdy a výkon má mít dvacet megawattů. „Z toho lze jednoduše vypočíst, že celkové náklady se mohou pohybovat okolo 1,7 miliard korun,“ vysvětlil Radek Orság ze společnosti Energ servis.
Investorem stavby je firma Brno Solar Park, která je úzce spjatá s letištěm. Podle obchodního rejstříku je většina členů představenstva nebo dozorčí rady zároveň členy stejných orgánů firmy Letiště Brno. Podle brněnského advokáta Tomáše Soukupa se o střet zájmů nejedná. „Pokud firma Letiště Brno uzavřela podnájemní smlouvu s Brno Solar Park, pak je to zákonný postup,“ řekl Soukup. Zároveň dodal, že návratnost i tak vysoké sumy, jako je 1,7 miliard korun je reálná.
Kde vezme investor peníze na stavbu celé elektrárny ještě není jasné. „Samozřejmě vím, že je to hodně drahý projekt, a proto už odborníci připravují model financování. Počítám s účastí bank, leasingových společností i soukromých investorů. Společnost Brno Solar Park je jedním z partnerů projektu,“ uvedl Plaček.
Sehnat peníze však jednoduché nebude. „Banky v poslední době výrazně omezily poskytování úvěrů, a proto si nejsem jistý, jestli je tak obrovský projekt vůbec reálný,“ pochybuje Orság.
Pozemky, na kterých vyrostou fotovoltaické panely, patří Jihomoravskému kraji. „Plochu pronajímáme společnosti Letiště Brno. Jak je využívá a zda tam podniká, o to se už kraj nezajímá. O této stavbě tedy nemám žádné informace,“ konstatoval mluvčí Jihomoravského kraje Jan Chmelíček. Kraj řeší jen větší konflikty či ekologické připomínky k podobným projektům.
Proti nové stavbě na letišti však téměř nikdo neprotestoval. „Zatím jsem se s žádnou negativní odezvou nesetkal a stavba samozřejmě také nevadí bezpečnosti leteckého provozu,“ řekl Plaček.
Sluneční elektrárna vzniká v jižní části areálu, kterou letiště zatím nepoužívalo. „Právě tam fotovoltaické panely instalujeme,“ popsal Plaček. Energie, kterou panely vyrobí, poputuje do distribuční sítě a zároveň bude záložním zdrojem letiště.
Nevyužité pozemky mají dlouhodobě sloužit pro budoucí rozšíření letiště. „S jejich využitím ale počítáme až v delším časovém horizontu. Proto tam zatím stavíme fotovoltaické panely. Bude to stavba jen dočasná,“ vysvětlil Plaček. Fotovoltaické panely mají životnost dvacet až pětadvacet let. Po této době se vedení letiště rozhodne, co bude s pozemky dál.
Další z našeho blogu o fotovoltaice
S poptávkami solárních elektráren se roztrhl pytel, FVE chce každý. Klasická nabídka instalačních firem je buď On-grid FVE bez baterek nebo plnohodnotná hybridní FVE. Ale co když bude hybrid bez baterky nebo on-grid s hybridním měničem? Podpoří takový projekt NZÚ?
Instalace FVE je teď hit, málokdo si však uvědomí, nápor není jen na bedrech instalačních firem solárních elektráren, ale že napilno mají i úředníci distribučních společností (DS), Fondu životního prostředí a někde se zapotí i na stavebním úřadě či u památkářů. V tomto článku si projdeme celý proces realizace krok za krokem s výčtem názvů dokumentů (označíme červeně), které jsou v procesu potřeba, bavit se budeme o mikrozdroji pro RD s dotací z NZÚ.
Za jedničku na trhu se označuje několik firem, ale v čem je jejich prvenství se málokdy dozvíme. Za pomyslnou samozvanou dominancí se však může skrývat v aktuální době tvrdého konkurenčního boje i nefér taktika a zkreslující informace vedoucí až ke zmatení zákazníka.
No, nepotěšíme Vás, jde to od desíti k pěti a světlo na konci tunelu i díky sdílení elektřiny je hodně daleko. Tak, jak to teda vypadá? Kam směřujeme?
Aby FVE měla zajímavou návratnost, je fajn mít možnost dodávat do distribuční sítě přebytečnou energii, kterou převážně v letním provozu nejsme schopni využít pro vlastní potřebu. Při žádosti o připojení FVE se proto s přetoky počítá a stává se i, že nejsou povoleny. Proč? Povíme si.
