Ministerstvo průmyslu a obchodu chce snížit podporu elektřiny ze solárních elektráren
« zpět
Dotace výkupních cen elektřiny ze slunečních elektráren by se měly snížit. Podle ministerstva průmyslu a obchodu totiž toto nyní vysoce prosperující odvětví už nepotřebuje masivní státní dotace. Resort proto připravuje změnu zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Novela by mohla být účinná od ledna příštího roku, vysvětlil Matyáš Vitík z ministerstva průmyslu a obchodu. "Ministerstvo průmyslu hodlá změnit pětiprocentní hranici, o niž může Energetický regulační úřad ročně snížit výkupní cenu elektřinu z nových obnovitelných zdrojů, konkrétně ze solárních elektráren, kde dotační politika ze strany státu přestala plnit svou primární funkci. Místo nutné podpory solárních elektráren, do nichž by se bez dotací nevyplatilo investovat, se tyto elektrárny staly z velké části zdrojem zisku," tvrdí Vitík. Dodal, že snížení cen fotovoltaických panelů, ke kterému dochází, vede dokonce k nekontrolovanému rozvoji slunečních elektráren. Instalovaný výkon u slunečních elektráren totiž vzrostl podle MPO mezi lety 2007 a 2008 zhruba o 1500 procent z původních 3,4 megawattu na 54,29 MW. Ke konci června tohoto roku dosáhl instalovaný výkon již 80 MW. Novela zákona neznamená podle Vitíka konec podpory solárních elektráren. V zákoně zůstane zachována klausule, že minimální výkupní ceny musí zůstat na takové úrovni, aby se investice do slunečních elektráren vrátila nejpozději do patnácti let. Výše výkupní ceny sluneční elektřiny je nyní téměř třináct korun za kilowatthodinu, zatímco tržní cena elektřiny se pohybuje kolem dvou korun. Výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky jsou nyní garantované na patnáct let, přičemž díky současným technologiím je v některých případech návratnost investice pouhých pět let, tvrdí MPO. Technologický vývoj snížil cenu fotovoltaických panelů o více než čtyřicet procent, zatímco Energetický regulační úřad (ERÚ) může meziročně snížit výkupní cenu maximálně o pět procent.
Další z našeho blogu o fotovoltaice
Straší se v televizi, rádiu i na internetu. Stejně jako s elektro auty je to téma k zamyšlení, není všechno zlato, co se třpytí a současně každá mince má rub a líc. Statistika nuda je, ale bez ní správný pohled prostě neuděláme.
Jde, ale jen někde a chce to i trochu štěstí. Podrobnosti si popíšeme v dalších odstavcích, není to ale taková zívačka, jak některé firmy inzerují. Sakra pozor si dejte na firmu, co chce stavět bez existence Smlouvy o připojení.
Už zase jsou důchodci na ráně - dostanou prachy z programu NZÚ light a nepoctivé firmy je oškubou jak slepice. Pojďme se podívat, jak se ohřev TUV pomocí FVE dělá poctivě a proč to tak musí být, co je fér.
Konkurenční boj tlačí firmy do kouta, snížení dotací krizi prohlubuje, nejvíce v presu jsou celorepublikově působící firmy, doplácí na megalomanské předpovědi stejně jako velkoobchody s narvanými sklady. Zákazníku, dobře vybírej, komu se svěříš se svou potřebou, nezapomeň, že "prachy, prachy si nekoupíš" (konec skladby Štěstí je krásná věc od R. Müllera).
Aby FVE měla zajímavou návratnost, je fajn mít možnost dodávat do distribuční sítě přebytečnou energii, kterou převážně v letním provozu nejsme schopni využít pro vlastní potřebu. Při žádosti o připojení FVE se proto s přetoky počítá a stává se i, že nejsou povoleny. Proč? Povíme si.
Sliby inzerce zní lákavě, není ale všechno zlato, co se třpytí. Velmi rychle vidinu úspory může zastavit optimalizace daňového přiznání. Jinak ale samozřejmě super, na to jsme dlouho čekali.
