Extrémní sucho a změna klimatu je tady
« zpět
Na internetu najdeme spoustu článků, které vysvětlují jak funguje fotovoltaický článek a co to vlastně Fotovoltaika je. Zjistit ale kolik postavená elektrárna skutečně vyrobí, to už dá trochu zabrat. Vesměs všichni autoři článků na tohle téma jsou strašně chytří a tak kopírují stále stejné údaje většinou z internetové encyklopedie. Určitě jsi, Vážený čtenáři, četl o PVGIS (Photovoltaic Geographical Information System - to snad ani nemá cenu překládat), umožňujícím uživateli stanovit množství solární energie dosažitelné na daném konkrétním místě v Evropě. Stačí zadat sklon panelů, odklon od jihu (na východ či západ) a po pár malých dopřesněních vypadnou hned informace v kilowatthodinách za rok. Fajn věc, hlavně když jsme před téměř 12 lety s fotovoltaikou začínali.
A teď ta čísla máme na většinu rozlohy České republiky a zjistíme, že v ideálních pozicích panelů dají takřka 1 kWh na instalovaný Wp. Jo, to beru, stačí, napíšu článek a mám to. Ale kdepak, chyba lávky! Ať se výpočetní model tváří jak geniálně chce, má takovou malou trhlinku - počítá s historicky průměrnými hodnotami slunečních hodin, pro naše krajiny na úrovni do 1400 hodin slunečního svitu za rok. Tak kde je tedy pravda?
Pravdu nám dokáží ukázat statistiky, které ČHMI vede. Díky automatizovaným meteorologickým stanicím a meteorologické službě ČR máme data, která ukazují to, co majitelé solárních elektráren už dávno vědí a sice, že produkce energie ze slunce má vzrůstající tendenci (jak je vidět na posledním obrázku). Pojďme si udělat chviličku a podívat se na pár zajímavých grafů z Olomoucké meteo stanice za roky 2015 až 2018 v porovnání s údaji, se kterými se historicky pracovalo jako s průměrnými za období 1981-2010.
Nemá cenu ani počítat konkrétní čísla, aby bylo všem jasné, že za poslední roky je množství slunečních dnů a tím pádem i celkový počet slunečních hodin, které generují elektrickou energii v solárních elektrárnách, nad dlouhodobými průměry. Stále více instalací již nevykazuje produkci 1 kWh na instalovaný Wp, ale poměr se zvyšuje na 1,1 a v některých případech na 1,2 kWh/Wp.
Další foto:
Další z našeho blogu o fotovoltaice
Jde, ale jen někde a chce to i trochu štěstí. Podrobnosti si popíšeme v dalších odstavcích, není to ale taková zívačka, jak některé firmy inzerují. Sakra pozor si dejte na firmu, co chce stavět bez existence Smlouvy o připojení.
Ceny silové elektřiny jdou na SPOTu mnohdy do mínusu a i do budoucna se distribuční poplatky zlevňovat nebudou. Je čas ušetřit si co nejvíce energie pro svou potřebu a nějak inteligentně fotovoltaiku i spotřebu řídit. Je čas na Infigy.
Představte si, že cenu elektřiny budete mít následujících 30 let furt jen 1,50 Kč za kWh a nebo míň. Ne, to není utopie nebo zbožné přání, s fotovoltaikou to tak prostě je.
Každý láká na 147 tisíc s novou dotací na RD od 20. února, je ale asi čas upozornit, že není všechno zlato, co se třpytí. Dotační titul přináší několik novinek a na ty se teď podíváme.
Jarní úklid žene domkaře do zahrad a více, než kdy předtím, ulpívají zraky novopečených majitelů solárních elektráren na střechách s jejich nedávno pořízenými zachránci domácích rozpočtů. Leští se okna, tak co panely?
Na téma výkupu přebytků z fotovoltaické elektrárny jdou po internetu téměř legendy. Už nejen anarchistické kroužky skloňují výrazy spotová cena, denní trh, výrobní EAN nebo cenový fix. Licence na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů by také neměla být zaklínadlem.
