Na vašem soukromí nám záleží
Pro provoz webu používáme cookies, aby vše správně fungovalo. Případně se podívejte na více informací.
CookieCrumbz 2.00

Střecha se dá v současné době na burze pronajímat podobně jako byt. Jste-li vlastníkem nemovitosti, můžete střechu poskytnout investorovi pro stavbu fotovoltaické elektrárny. Získáte za to nájemné nebo i levnější elektřinu. Jaká kritéria musí střecha splňovat a kolik za ni dostanete?
Jste-li majitelem nemovitosti, vlastníte také střechu. Na tom by donedávna nebylo nic výjimečného. S rozvojem solární energie se ovšem z nezajímavého shluku tašek stal artikl, s nímž je možné obchodovat. A to již i v České republice, kam se fenomén burzy střech a střešních ploch dostal před několika měsíci. Na burze (jednou z nich je například projekt Mysli střechou) můžete svoji střechu nabídnout k pronájmu investorům, kteří hledají prostory pro instalaci fotovoltaických panelů.Tento systém již nějakou dobu úspěšně funguje v Německu a v České republice je v něm podle zástupců oslovených firem velký potenciál díky garantovaným výkupním cenám energii. Projekt je otevřen všem vlastníkům střech, tedy nejen soukromým osobám, ale i například firmám, městům a obcím.
Významnými pronajímateli střech mohou být například supermarkety nebo tovární haly, které disponují velkou plochou střech a jsou zároveň velkými konzumenty elektrické energie. Výnosem za pronájem střechy totiž nemusí být pouze nájem, ale také kombinace nájemného a odběru elektřiny vyrobené ze sluneční energie.
Burza střech: Jak funguje a kolik vyrobíte elektřiny?
Abyste mohli střechu nabídnout k pronájmu, měla by být v dobrém technickém stavu. Solární panely totiž budou instalovány na dobu 20–30 let a střecha by optimálně měla vydržet po celou tuto dobu. Dostatečně pevná musí také být střešní konstrukce, aby panely, jejichž váha se pohybuje mezi 13–20 kg na 1 m2 střechy, unesla. Tuto skutečnost nejlépe posoudí statik.
Pronajímat lze střechu od 50 m2 výš. Podle Jakuba Doležala, který zastupuje projekt Mysli střechou, by střecha měla být optimálně orientována na jih a měla by mít sklon 30°. „I ostatní střešní plochy s jinou orientací nebo sklonem jsou však využitelné za použití speciálních technologií,“ doplnil Doležal. Další podmínkou je, aby střecha nebyla zastíněna.
Burza střech: Kolik vám pronájem vydělá?
Orientace a sklon střechy ovlivňují zisk z pronájmu střechy. „Kromě toho je nájemné ovlivněno také poptávkou po střeše ze strany investorů a poptávkou po solární elektřině,“ upřesňuje Jakub Doležal.
Nájemné se nepočítá za metr čtvereční tak, jako je tomu u pronájmu nemovitostí, ale vyměřuje se pomocí jednotky kWp. Zkratku kWp (kilowatt peak) můžeme volně přeložit jako maximální výkon – v tomto případě tedy maximální výkon, kterého je schopen konkrétní solární systém dosáhnout.
„Modelový výpočet je celkem jednoduchý. Můžeme říct, že 1kWp zabere plochu 10m2 a tato plocha vám ročně vydělá až 600 Kč, což jsou peníze z nebe,“ vysvětluje Doležal. Sedlová střecha průměrného rodinného domku přitom disponuje plochou mezi 50–70 m2.
Do střechy o ploše 60 m2 se vejde přibližně 6 kWp. To vám vynese asi 3 600 Kč ročně a po třiceti letech něco přes 100 000 Kč. To není zrovna velká částka, na druhou stranu jsou to peníze za pronájem plochy, která by jinak zůstala nevyužita. Navíc nemusíte platit žádné vstupní náklady.
Zapojení solární elektrárny do sítě zajistí zprostředkovatel
Pracovníci společnosti zprostředkující pronájmy střech vás posléze budou kontaktovat a posoudí, za kolik bude možné střechu pronajmout. Pokud se dohodnete na ceně pronájmu a dalších podmínkách, čeká vás podepsání smlouvy o zřízení věcného břemene na instalaci systému a přístupu za účelem údržby. Společnost pak vyjedná u distribuční sítě připojení solární (neboli fotovoltaické) elektrárny.
Potom je už třeba „jen najít“ vhodného investora, o kterého se postará zprostředkující společnost. Samotná instalace fotovoltaických kolektorů trvá v průměru asi čtyři měsíce. Svůj čas si vyžádá technická příprava projektu, dodání materiálu i samotná instalace. Po dvoutýdenním zkušebním provozu však již nic nebrání tomu, aby byla elektrárna oficiálně spuštěna. a vy jste začali vydělávat na pronájmu.
Jakub Doležal z projektu Mysli střechou vidí využití střech pro výrobu solární elektřiny perspektivně. „Chceme oslovit co nejvíce investorů, kteří by do našeho projektu investovali, protože budou nejen zhodnocovat své finanční prostředky, ale také šetřit životní prostředí a podporovat moderní technologie. Střechám také dají nový rozměr – střechy se stanou ,inteligentními‘.“
Četli jste článek o bytovém domě, kde na střechu dali FVE a chlubil se, jak je to super? Tak z oblak spadněte honem rychle na zem, popsaný příklad je jen reklamní text, taková FVE bude mít přínos snad jen v tom, že instalační firma se napakuje a technologie pro SVJ bude s krásnou dotací. Jednotlivé byty moc neušetří, jak je prezentováno. Povíme si proč.
50 tisíc instalací malých fotovoltaik (ne všechny jsme instalovali my) v roce 2022 je začátek. Přichází doba prodeje přebytků, sdílené energetiky a střech pokrytých panely do posledního místa. Velký prostor vidíme i na stěnách budov.
Co je fotovoltaika a jak to asi funguje se i díky naší osvětě začíná i v neodborné veřejnosti alespoň tušit. Abyste netápali v důležitých chvílích, pojďte si základy zopakovat. Nováčci v oboru, čtěte pozorně! A pozor, na konci článku je video, které se nám na Youtube moc líbilo :)
Bujný rozkvět staveb solárních elektráren v roce 2022 dal prostor vzniknout firmám s pochybnými cíly, některé se přechlubily, navybíraly statisícové zálohy a zřejmě zanechají tisíce klientů v pozici věřitelů. Bude to zlé a přitom stačilo tak málo!
Na jednoduchou otázku by mohla být jednoduchá odpověď. Ale není a v podstatě ani nemůže být. Fotovoltaiku dnes nabízí spousta firem, konkurence malých lokálních a velkých molochů, za které to ty malé stejně odedřou, tu je. Na druhou stranu se roztáčí inflační spirála a prachy je třeba v nejisté době investovat do smysluplných projektů. Tak kolik za FVE? 200 nebo 600 tisíc?
No, nepotěšíme Vás, jde to od desíti k pěti a světlo na konci tunelu i díky sdílení elektřiny je hodně daleko. Tak, jak to teda vypadá? Kam směřujeme?