Zveřejněno: 2019-11-08 15:18:35, počet zobrazení: 2577, zdroj: www.nemakej.cz. Další novinky zde.
Zdá se, že je něco jinak než by mělo být. Něco, co netěší nikoho. Nebo se pleteme? Ano, majitelé fotovoltaických elektráren totiž zažívají královské období. Ale vždy může být ještě lépe. Pojďme se podívat na pár zajímavých klimatologických údajů, které nám Český hydrometeorologický institut nabízí na svém webu zcela zdarma. Jsou prostě čísla, která stojí za to porovnat.
Na internetu najdeme spoustu článků, které vysvětlují jak funguje fotovoltaický článek a co to vlastně Fotovoltaika je. Zjistit ale kolik postavená elektrárna skutečně vyrobí, to už dá trochu zabrat. Vesměs všichni autoři článků na tohle téma jsou strašně chytří a tak kopírují stále stejné údaje většinou z internetové encyklopedie. Určitě jsi, Vážený čtenáři, četl o PVGIS (Photovoltaic Geographical Information System - to snad ani nemá cenu překládat), umožňujícím uživateli stanovit množství solární energie dosažitelné na daném konkrétním místě v Evropě. Stačí zadat sklon panelů, odklon od jihu (na východ či západ) a po pár malých dopřesněních vypadnou hned informace v kilowatthodinách za rok. Fajn věc, hlavně když jsme před téměř 12 lety s fotovoltaikou začínali.
A teď ta čísla máme na většinu rozlohy České republiky a zjistíme, že v ideálních pozicích panelů dají takřka 1 kWh na instalovaný Wp. Jo, to beru, stačí, napíšu článek a mám to. Ale kdepak, chyba lávky! Ať se výpočetní model tváří jak geniálně chce, má takovou malou trhlinku - počítá s historicky průměrnými hodnotami slunečních hodin, pro naše krajiny na úrovni do 1400 hodin slunečního svitu za rok. Tak kde je tedy pravda?
Pravdu nám dokáží ukázat statistiky, které ČHMI vede. Díky automatizovaným meteorologickým stanicím a meteorologické službě ČR máme data, která ukazují to, co majitelé solárních elektráren už dávno vědí a sice, že produkce energie ze slunce má vzrůstající tendenci (jak je vidět na posledním obrázku). Pojďme si udělat chviličku a podívat se na pár zajímavých grafů z Olomoucké meteo stanice za roky 2015 až 2018 v porovnání s údaji, se kterými se historicky pracovalo jako s průměrnými za období 1981-2010.
Nemá cenu ani počítat konkrétní čísla, aby bylo všem jasné, že za poslední roky je množství slunečních dnů a tím pádem i celkový počet slunečních hodin, které generují elektrickou energii v solárních elektrárnách, nad dlouhodobými průměry. Stále více instalací již nevykazuje produkci 1 kWh na instalovaný Wp, ale poměr se zvyšuje na 1,1 a v některých případech na 1,2 kWh/Wp.
Další foto:
Aby FVE měla zajímavou návratnost, je fajn mít možnost dodávat do distribuční sítě přebytečnou energii, kterou převážně v letním provozu nejsme schopni využít pro vlastní potřebu. Při žádosti o připojení FVE se proto s přetoky počítá a stává se i, že nejsou povoleny. Proč? Povíme si.
Na zajímavou otázku zajímavá odpověď. Teorie je věc pěkná, ale reálná historická data navíc z posledních let jsou k nezaplacení. Jak je to tedy s výrobou fotovoltaických elektráren? Kolik vyrobí FVE energie za den? Přívržence našeho webu potěšíme a některé obchoďáky (s teplou vodou nebo slunečními elektrárnami) asi moc ne.
Všechno souvisí se vším. Neštěstí jednoho může poučit tisíce dalších, protože po bitvě je přece každý generál. Bouře s vichřicí v úterý 28.7.2020 zničila fotovoltaiku v obci Vlasatice na Brněnsku. Vše se dá opravit, jak nejde o život, jde o ho... dně peněz.