Zveřejněno: 2010-07-03 05:35:22, počet zobrazení: 3111, zdroj: http://www.euractiv.cz/energetika/clanek/cena-za-obnovitelne-zdroje-skoro-900-miliard-007689. Další novinky zde.
České sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES) včera upozornilo, že další rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) všechny spotřebitele i firmy vyjde v dalších 20 letech odhadem na 866 miliard korun. Podle ČSRES je nutná komplexní změna legislativy a „vícezdrojové“ financování OZE.
České sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES) včera upozornilo, že další rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) všechny spotřebitele i firmy vyjde v dalších 20 letech odhadem na 866 miliard korun. Podle ČSRES je nutná komplexní změna legislativy a „vícezdrojové“ financování OZE. Více zdrojů
Klíčová otázka ale samozřejmě zní: kde vzít oněch 866 miliard korun. V současnosti je systém nastaven tak, že by je měli zaplatit všichni odběratelé elektřiny. To by ale podle ČSRES mohlo být zvlášť pro některé firmy „likvidační“.
Příspěvek na OZE pro velkoodběratele se má totiž na ceně elektřiny už v roce 2011 podílet až 23 %, odhaduje ČSRES (letos 7,5 %). Účty za elektřinu tedy pořádně „nabobtnají“. Proto ČSRES navrhuje, aby se OZE financovaly více kanály.
„Prostředky na podporu obnovitelných zdrojů, včetně zdrojů fotovoltaických, by měly být mimo plateb za elektřinu získávány i z jiných plateb – buď rozšířením příspěvku na jiné druhy energie jako je teplo, uhlí či plyn nebo rozšířením tzv. ekologické daně i na plynná a pevná paliva,“ doplnil Kanta.
Ať už tak či onak, formou vyšších cen elektřiny či dalších energií nebo nových daní, účet za OZE zaplatí čeští spotřebitelé i firmy. Jde jen o to, jak si toto břímě rozdělí.
Nepovolíme, nepovolíme
Podle distributorů ještě „neuzrál čas“ pro povolování dalších větrných a solárních elektráren. Stopka pro vydávání kladných stanovisek novým projektům (ty s již dříve vydaným se do sítě mohou připojovat i nadále) platí od letošního března (EurActiv 11.3.2010).
„Limit zůstává vyčerpaný,“ říká šéf E.ON Distribuce Josef Havel. Podle něj se stále nepodařilo dotáhnout všechny potřebné legislativní kroky a především „omezit projekty na zelené louce“, tedy jiné než malé instalace solárních elektráren. „Ovšem i na střechy se vejdou stovky MW,“ podotýká Havel.
Postoj distributorů dlouhodobě kritizují investoři do OZE. Ti nevidí důvod, proč by neměli dostávat „kladná stanoviska“ právě na zmíněné malé projekty, které podle nich „prokazatelně nepřetěžují sítě“. Jak ovšem upozornil v rozhovoru pro EurActiv šéf společnosti ČEPS, která je v Česku odpovědná za přenosovou soustavu, Petr Zeman, současná legislativa podobný „preferenční přístup“ neumožňuje.
Teď nebo nikdy
Investoři do fotovoltaiky mají důvod ke spěchu. Sněmovna na jaře totiž schválila novelu zákona o podpoře OZE, která umožňuje Energetickému regulačnímu úřadu od příštího roku výrazně snížit výkupní ceny elektřiny (u fotovoltaiky jsou garantovány na dalších 20 let).
Podle Zemana však fotovoltaický byznys pokvete dál i pokud by od příštího roku klesly výkupní ceny na polovinu (v současnosti se pohybují okolo 12 Kč za KWh). Investoři ovšem tvrdí opak a poukazují na fakt, že ani Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů (MPO na konci června odeslalo jeho návrh Evropské komisi) s fotovoltaikou do budoucna nepočítá.
„Volná kapacita pro nově instalované zdroje solární energie by v případě schválení tohoto akčního plánu činila 45 MW za celých deset let,“ stěžuje si Aleš Spáčil, jednatel společnosti Conergy. „Ročně by se tak jednalo o méně než 1 % z kapacity, která by podle odhadu ministerstva měla být připojena do konce letošního roku,“ dodává.
Nelze přehlédnout, že přibývá firem, které se chvástají a pak se zjistí, že na to nemají. Na jednu už pomalu jde trestní oznámení a další už se dere. Nenechejte ze sebe dělat blbce, na blbcích jsou takové firmy založené.
Jako první jsme začali hlásat, jak je super být fér. Najednou jsou féroví všichni, včetně těch nejposlednějších energo šmejdů. Opakování je matka moudrosti, tedy co je fér si zopakujeme v tomto článku.
Zavedeným standardem pro umísťování fotovoltaických panelů je jižní směr střechy, či přímo jižní orientace panelů, umístěných na pomocné konstrukci nebo plastových vanách na rovné střeše. Je to tak i v případě hybridní fotovoltaické elektrárny?