Poptávkový formulář
    Novinky ve fotovoltaice

    Zhodnotíme Váš kapitál, nabízíme úrok 5-6%

Uživatelé

Návratnost fotovoltaické elektrárny

Ekonomice provozu i návratovosti investice budiž věnován následující text. Začneme faktem, že celoplošné dotace v roce 2010 nejsou vypsány. Z toho plyne, že pro výpočet návratnosti jsme odkázáni na tyto faktory:

• pořizovací cena za kWp
• produkce energie na kWp
• výkupní cena za kWh

Jednotlivé faktory si podrobněji probedeme v jednotlivých odstavcích. Na konci stránky ještě uvedeme pár informací, které byste určitě měli vědět a nikdo Vám to z praxe a hlavně z naší konkurence neřekne.

Pořizovací cena za kWp

Částka, kterou za FV systém zaplatíte, není vždy přímoúměrná instalovanému výkonu. Je nutné počítat s tím, že pokud si koupíte stavebnici a panely si připevníte na jejich stanoviště sami, tak že zaplatíte méně než při instalaci na klíč. Větší výkon bude mít nižší částku za kWp už jen proto, že výkonnější střídač je v přepočtu na 1kWp připojených panelů levnější a i rozvaděč je např. stejný srovnáme-li nainstalovaný výkon např. 2 kWp a 6 kWp.

Do celkové návratovosti a pořizovací ceny se rovněž promítá možnost financování úvěrem, obzvláště zajímavá je možnost financování instalací na rodinných domech prostřednictvím stavebního spoření - účelem je přece zvýšení kvality bydlení tím, že se stanete energeticky nezávislejšími. V neposlední řadě je také nutné počítat s faktem, že při instalaci na RD určené k bydlení je možné systém pořídit s 10% DPH. V ostatních případech je DPH vždy 20%.

Produkce energie na kWp

Základní vlastnosti a závislosti výroby energie ze Slunce jsou napsány na stránce Fotovoltaika, na tomto místě je nasnadě doplnit je o konkrétní čísla. Jak je vidět z mapy vpravo, nejvíce hodin Slunce svítí na jihu Moravy, ovšem ani zbytek republiky na tom také není špatně. Různé odhady proto hovoří o zisku zhruba 100 kWh na m2 fotovoltaického panelu za rok - záleží samozřejmě na účinnosti panelu (panely z naší nabídky dosahují vysoké účinnosti), jeho orientaci k jihu a na sklonu vzhledem k vodorovné rovině. 100 kWh/m2 je samozřejmě průměrná hodnota za rok, bráno v průměru za několik let, roční výtěžnost může kolísat + - 10%, aktuální je vždy závilá na roční době a počasí. Především panely z krystalicky čistého křemíku (monokrystalu) jsou na počasí více závislé než panely s fotočlánky z polykrystalické mřížky. Monokrystaly tento neduh ale dohání daleko vyšší účinností při přímém ozáření.

Na obrázku vpravo si můžete prohlédnout zajímavý graf výšky slunce nad obzorem v různých ročních obdobích a denních hodinách. Závěrem této části textu týkajícího se ročního zisku instalovaného systému je ještě nutné zmínit fakt, že i fotovoltaické články s časem slábnou. Není to nijak závratné, ale přece jen se dá počítat s úbytkem výkonu zhruba 0,8% za rok.

Výkupní cena za kWh

Výkupní cenu elektrické energie stanovuje Energetický regulační úřad a pro provozovny uvedené do provozu v roce 2008 je v roce 2010 výkupní cena vyrobené energie 14,01 Kč/kWh (přímá dodávka), respektive 13,04 Kč (Zelený bonus). Pro FVE postavené v roce 2009 je výkupní cena u elektráren do 30 kWp výkonu na úrovních 13,05 Kč/kWh (přímá dodávka) a 12,08 Kč/kWh (zelený bonus), u FVE nad 30 kWp ještě o 40 haléřů na kilovatě méně. Pro nově postavené fotovoltaické elektrárny v roce 2010 bude startovací výkupní cena při výkonu do 30 kWp na úrovních 12,25 Kč/kWh (přímá dodávka) a 11,28 Kč/kWh (zelený bonus), u FVE nad 30 kWp ještě o desetník na kilovatě méně. Tato cena bude pravidelně valorizována o min. 2% ročně (např. u FVE na RD v Tršicích postavelé v roce 2007 jsme fakturovali zelený bonus v roce 2007 12,65 Kč/kWh, v roce 2008 12,99 Kč/kWh, v roce 2009 13,10 Kč/kWh a v roce 2010 fakturujeme 13,40 Kč/kWh). Přesné aktulání cenové rozhodnutí si můžete přečíst v dokumentu, který ERU vydal a je zveřejněn na jeho webu. K výkupní ceně je ještě nutné říci, že pro plátce DPH je výkupní cena cenou bez DPH, při fakturizaci je připočítávána DPH 20%.

Návratnost investice pro neplátce DPH, zelený bonus

Jinými slovy - návratnost pro všechny ty, kteří chtějí mít FVE na svém RD a nepodnikají, nebo podnikají a nejsou plátci DPH. Pro jednoduchý příklad si vezmeme instalaci na klíč 4,95 kWp, konkrétní čísla budou v závorkách. Postup zjednodušeného výpočtu:

• Vemte cenu s 20% DPH za stavebnici nebo s 10% DPH systém na klíč Jak je psáno, tak cena u ukázkových stavebnic nebo systémů na klíč je trochu neaktuální a to dokonce záměrně. Vždy je totiž lepší u nás konkrétní střechu nebo plochu poptat přes náš poptávkový formulář. Řěkněme tedy, te pro příklad jsme vzali cenu za tento systém 445.500.- Kč bez DPH, což je 490.050,- Kč vč. DPH. Počítáno bylo s cenou 90,- Kč/Wp bez DPH.
• Uvažujme zisk cca roven výkonu elektrárny (4950 kWh)
• Vynásobíme množství vyrobené energie cenou za vyrobenou kWh, tedy u zeleného bonusu to je x 11,28 (4950*11,28=55.836,- Kč)
• Uvažujme, že v době, kdy sluneční elekrárna dodává proud, spotřebujete 50% vyráběné energie a že normálně platíte 5,- Kč/kWh za odebranou energii. (v našem případě je úspora energie 2475 kWh, přepočteno na peníze 12.375,- Kč)
• Posledním předpokladem je, že roční valorizace je stejná jako úbytek výkonu fotovoltaických panelů. Když bude valorizace vyšší, alespoň se návratnost trochu zkrátí...
• Návratnost tedy vypočteme podílem pořizovací ceny a součtu ceny za dodanou energii a ušetřených peněz za vlastní spotřebu. (Pro náš konkrétní příklad: Návratnost = 490.050 Kč / (55.836, Kč + 12.375,- Kč) = 7,18 roku).

Pokud tedy uděláme sumarizaci tak v případě našeho příkladu se nám elektrárna za 7 let zaplatí. Pokud spotřebujeme v době výroby více energie, návratnost se ještě zkrátí. Každopádně dalších 13 let (státem celkem garantován odkup po dobu 20 let) ponese elektrárna zisk, který nebude špatným přilepšením, čistě teoreticky by elektrárna z našeho příkladu za 20 let měla vydělat 1 364 220,- Kč, což je vcelku zajímavý fakt.

Pojďme se ještě podívat co s naším příkladem udělá, když majitel bude plátce DPH. Je to jasné - sníží se mu pořizovací cena o 10 %!!! Podle stejného vzorečku a stejných předpokladů dojdeme ke zkrácení návratnosti na 6,65 roku. V tomto případě se tedy vyplatí stát se plátcem DPH.

Co jinde nepíší a neříkají

• Ke každé vystavené faktuře (Vzor faktury pro ČEZ) je distribuční společností vyžadován i Měsíční výkaz o výrobě z obnovitelných zdrojů.
• Každého čtvrt roku je třeba podávat hlášení o vyrobené energii do ERU, referátu statistiky.
• Jednou ročně (v prosinci) je třeba předat ditribuční společnosti odhad výroby na další rok provozu.

Pokud budete na našem serveru zaregistrovaní, budete všechny tyto dokumenty moci stahovat vyplněné ON-Line, stačí pak jen vytisknout a podepsat. Služba je přístupná pro všechny registrované a autorizované uživatele našeho webu i když nebudou našimi zákazníky. Tuto službu zavádíme i když víme, že některá konkurence nabízí vedení účetnictví a vystavování faktur za 1600,- Kč bez DPH ročně...

Diskuze k této stránce (o fotovoltaice)

Předchozí příspěvky

Zobrazeno nejnovějších 10 přízpěvků, kompletní výpis zde.

Hrubeš Michal, vloženo: 2010-04-20 19:06:45
	Dobrý den, také bych Vás chtěl pochválit za tyto stránky a především za možnost generovat zde faktury. Michal Hrubeš
Kudela Radek, vloženo: 2010-04-08 15:51:02
	Dobrý den, obracím se touto cestou s prosbou o pomoc. V noci z 6.4. na 7.4. mi někdo ukradl 32 ks namontovaných panelů BEST SOLAR 220 Wp. Prosím o podání informace, pokud by někdo takové panely nabízel, na e-mail: kudela.r@quick.cz, tel.: 603501521. Předem děkuji. Odměna za rozumnou informaci jistá.
Reakce admina: Ing. Vladimír Růžička, vloženo: 2010-04-07 04:49:36
	Na hlídání výroby je vhodné těsně za střídač namontovat Hlídací proudové relé PRI-52.
Vanžura Martin, vloženo: 2010-04-06 07:01:01
	Dobrý den, návratnost lze ovlivnit i regulací spotřeby (nejlépe do stavu kdy elektrárna nic nedodává do sítě). Existuje nějaké zařízení, které by udávalo jestli (případně kolik) je aktuální "přetok" do distribuční sítě s výstupem který by šel dále zpracovat (analog, RS232, nebo jen 1/0)? Předpokládal bych instalaci do domovního rozvaděče (defakto mezi dům s elektrárnou a DS) a řízení spotřeby užitečných věcí jako třeba bojler stykači.
Reakce admina: Ing. Vladimír Růžička, vloženo: 2010-03-12 05:22:00
	Smlouvu o dodávce po Vás nemohou chtít, tu můžete uzavřít až na konci legislativního procesu, až máte FVE nainstalovanou a licenci v ruce. V tu dobu už asi nebudete ale ty peníze potřebovat, protože FVE musí být již při žádosti o licenci plně zaplacena. Navrhuji místo zmiňované smlouvy předložit smlouvu s realizační firmou - už jste u nás podal poptávku ?
Gloza Tomáš, vloženo: 2010-03-11 15:55:06
	Dobrý den, mám dotaz ohledně zřízení fotovoltaické elektrárny. Mám již souhlasné stanovisko a k tomu Smlouvy o připojení zařízení Výrobce elektřiny k distribuční soustavě ve třech vyhotoveních. Nyní po mě ČMSS, od které žádám o úvěr na elektrárnu, požaduje smlouvu o dodávce energie se zeleným bonusem uzavřenou s distributorem. Nerozumím přesně, jakou smlouvu po mě žádají a proto Vás prosím, zda byste mi mohli poradit. V žádosti o připojení jsem uvedl, že chci přímo dodávat do sítě a tedy nevím, jestli není problém v tomto, nebo jestli je to také zelený bonus. A zda by v případě, že jsem zvolil přímou dodávku a chtějí po mě smlouvu se zeleným bonusem, bylo možné ještě smlouvu změnit. Možná jsem to popsal nějak nesrozumitelně, ale jediný problém mám v tom, že nevím, co po mě banka požaduje, který dokument to je. Prosím o odpověď a předem děkuji.
Blažek Bohdan, vloženo: 2010-03-10 17:13:06
	Dobrý den, můžete mi prosím někdo napsat přesnou kompletní částku, kterou platíte za přímé připojení do sítě ČEZu vč. všech poplatků ? Stále řeším zda další případný inst. výkon (celkem bude 18kW) připojím přímo, nebo jako bonus, protože proudem topím a tady v horách topíme pomalu i v létě a navíc můžu vyhřívat bazén přebytky proudu. Ale teď mi dorazila faktury z ČEZu, kde mi účtuje všemožné poplatky za vyrobenou a mnou spotřebovanou el. asi 30 haléřů za kW, což mě trošku zarazilo ve výpočtech. V případě že se přípojím přímo, musím zase platit jistič a netuším co za další poplatky tam běží. Předem díky
Ing.Vízek Libor, vloženo: 2010-03-01 15:30:25
	Prosím pana Vodičku, aby uvedl zdroj, který ukládá ke zdanění i "rozdíl mezi nákupní cenou elektrické energie a její prodejní cenou, kterou OSVČ obdrží za spotřebované množství elektrické energie pro vlastní potřebu." Tato podivuhodná daňová konstrukce se objevila před týdnem v PRÁVU, a já jsem si, jak je mým zvykem, trochu dloubl, no nikdo se tím moc nezabýval, takže: Pokud inkasuji ZB, pak je to moje tržba, příjem podléhající zdanění (daňové prázdniny neuvažuji). A pak bych ještě část ZB měl danit znovu, protože jsem si spotřeboval něco ze své výroby pro vlastní spotřebu? To je pokus o dvojí zdanění! ZB je odměna za to, že generuji "čistou" energii a šel jsem do rizika, že mi poslanci v parlamentu za pár let změní zákony a všechno bude jinak. I přesto jsem do toho šel a jsem připraven daně platit (až odepíšu invetici a pokryju daňové ztráty a náklady). A jak k tomu přijde samovýrobce v ostrovním režimu? Zdaní zelený bonus a konec. Spotřebuje veškerou svoji výrobu (třeba na chatě), z lesa nic neodebere, ani od ČEZu, ani od E.ONu. Tak jaké zdanění rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou? ZB není prodejní cena, je to bonus, odměna. A jako příjem podléhá zdanění. Nebo snad je možné danit úspory? Představte si, že Josef Suk odehraje koncert a dostane honorář. Uvede honorář v DAP a zaplatí z něj daň. A najednou přijde berňák, že musí zaplatit daň z ceny CD s nahrávkou toho koncertu, které si Josef Suk nekoupil (a tím ušetřil), protože si ten koncert poslouchá, když ho hraje. To je lapsus, co?!!! Když už jsme u těch daní: kdo zaplatí berňáku darovací daň za přebytky, které ode mne nikdo nechce koupit ani za haléř? Ty moje přebytky nedoběhnou ani na konec ulice, po cestě je spotřebují sousedi a jejich obchodník s EE jim je změří a vyfakturuje. Zmenší se ztráty v síti, v čí prospěch? Znovu: KDO ZAPLATÍ DAŇ Z TOHOTO DARU? Nebo jinak: Jak zdanit sadaře, který má užitek ze včel, které chová včelař?
Vodička Tomáš, vloženo: 2010-03-01 10:23:59
	Pojištění Provozování fotovoltaické elektrárny z hlediska sociálního > zabezpečení a zdravotního pojištění > > * *Publikováno:* 9.2.2010 > * *Typ:* otázky & odpovědi > * *Zdroj:* Daně a právo v praxi 2010/2 > > Ing. Marta Ženíšková > > *Fyzická osoba má na svém rodinném domě zbudovánu fotovoltaickou > elektrárnu, má udělenu licenci k jejímu provozování, a má tedy příjmy z > podnikání dle § 7 odst. 1 písm. c) zákona > > o daních z příjmů. Vede účetnictví (podvojné), neboť jí to ukládá > energetický zákon. Její příjmy jsou 5+1 rok osvobozeny, protože se tohoto > osvobození nevzdala. Domnívám se, že do vyměřovacího základu pro zdravotní > pojištění nevstupují, protože OSVČ, která vede účetnictví, vychází při > stanovení vyměřovacího základu ze základu daně dle § 7 zákona > > o daních z příjmů. Nevstoupí ovšem do vyměřovacího základu pro důchodové > pojištění podle § 5b zákona č. 589/1992 Sb. > ? > K čemu se vztahuje tato část věty 1. odstavce uvedeného paragrafu: "...a > to i v případě, kdy příjmy OSVČ jsou osvobozeny od daně z příjmů"? > Vstupují či nevstupují v tomto případě do vyměřovacího základu pro > důchodové pojištění? * > > *Související předpisy: * > > * § 3a zákona č. 592/1992 Sb. > > , > o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších > předpisů, > * § 5 zákona č. 48/1997 Sb. > > , > o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, > * § 9 zákona č. 155/1995 Sb. > > , > o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, > * § 5b zákona č. 589/1995 Sb. > > , > o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku > zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. > > Osoby, které provozují fotovoltaickou elektrárnu, jsou OSVČ, neboť > podnikají podle zvláštního zákona. > > I když jsou jejich příjmy z této samostatné výdělečné činnosti po > stanovenou dobu osvobozeny od daně z příjmů, nemá tato skutečnost žádný > význam pro placení pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Placení > pojistného není ani v jednom systému navázáno na skutečnost, zda příjmy ze > samostatné výdělečné činnosti jsou či nejsou osvobozeny od zdanění. > > Při stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a na > zdravotní pojištění musí OSVČ postupovat tak, jako kdyby byla povinna za > příslušný kalendářní rok z dosažených příjmů platit daň z příjmů. > > Za příjem z této výdělečné činnosti se považuje i částka ve výši rozdílu > mezi nákupní cenou elektrické energie a její prodejní cenou, kterou OSVČ > obdrží za spotřebované množství elektrické energie pro vlastní potřebu.
Reakce admina: Ing. Vladimír Růžička, vloženo: 2010-02-18 16:19:03
	To: IngHolub Stanislav ... roční spotřeba elektřiny nic neřeší, napište kolik spotřebujete přes léto mezi 12. a 13. hodinou a máme tu relevantní data pro posouzení jestli ZB nebo přímá dodávka... další odpověď pro tento konkrétní případ prosím na náš mejl, diskuze by měla zůstat pokud možno v obecné rovině.

Přidat svůj názor

Zápis je povolen pouze registrovaným přihlášeným uživatelům.