Zveřejněno: 2020-05-25 07:09:11, počet zobrazení: 21112, zdroj: www.nemakej.cz. Další novinky zde.
Od začátku ledna 2016 platí vyhláška 16/2016 Sb. (o podmínkách připojení k síti), která umožňuje připojit solární elektrárny s výkonem do 10 kWp do sítě zjednodušenou cestou. Co tato "zjednodušená" cesta znamená a proč ji nevyužít si hned popíšeme. Tady to pořekadlo "Není všechno zlato, co se třpytí" platí do poslední unce. Úmysl byl možná dobrý, ale ach, ta naše legislativa!
Hlavní výhodou proč mikrozdroj ano, je fakt, že taková sluneční elektrárna nepotřebuje licenci od Energetického regulačního úřadu a její majitel se tak automaticky nestává podnikatelem - pokud přijde náhodou o práci (nikomu nepřejeme), může v klidu požádat o podporu v nezaměstnanosti, bude na něj pohlíženo jako by žádný svůj zdroj (elektrický) neměl a to dokonce i v případě, že prodává přebytky z vlastní produkce energie a utrží tak částku do 30 tisíc Kč/rok. Tento příjem je navíc osvobozen od daně z příjmů. Vzhledem k tomu, že málokdo přebytky skutečně vykupuje, je tato částka výrobny s výkonem limitovaným na 10 kWp téměř nedosažitelná - určité bonusy jsou ovšem popsány třeba v článku Co je virtuální baterie v českém pojetí.
Každý zdroj, který je připojen do České energetizační soustavy, tedy i mikrozdroj, musí být řádně zasmluvněn s lokální distribuční společností a na to by se nemělo zapomenout - jinak se jedná o přestupek dle § 90 odst. 1 písm. g Energetického zákona a ten může být postižen sankcí.
A teď se tedy podívejme na 2 základní způsoby jak mikrozdroj připojit k síti.
Na lokálně příslušnou distribuční společnost (ČEZ Distribuce, EON Distribuce nebo PRE Distribuce) si podáte žádost o připojení, jejíž přílohou jsou například snímek z katastru s vyznačením polohy zdroje či Jednopólové schéma zapojení (případně i s vyznačením baterií). Následně se distributor ozve s instrukcemi k dalšímu postupu. Na vyjádření se k žádosti má až 30 dnů a v případě žádosti o připojení FVE se dá očekávat, že se ozve také obchoďák, který Vám bude chtít dodávku FVE vnutit právě od jejich distribuční společnosti. Pozor na obchoďáky a hlavně jejich znalosti - mrkněte na video na konci článku Jaký střídač pro novou sluneční elektrárnu.
První závažná podmínka, která na vás vykoukne je (citujeme z § 16 vyhl. č. 16/2016 Sb.): žadatel bude elektřinu vyrábět pouze pro vlastní spotřebu (v odběrném místě) a elektřina nebude dodávána do sítě (případná neoprávněná dodávka do distribuční sítě bude penalizována v souladu s platným Cenovým rozhodnutím ERÚ), tzn. že hodnota rezervovaného výkonu je vždy rovna 0. A už narazila kosa na kámen! To přece nechceme a nepotřebujeme. Většina hybridních měničů funguje paralelně se sítí, drží se jejího kmitočtu a pomocí chytrého elektroměru (např. Eastron SDM630-Modbus V2 3F) reguluje průběh elektrických veličin v daném místě. Z praktického hlediska je regulace bohužel omezena technickými časovými možnostmi přenosu informací mezi elektroměrem a měničem a tak se stává, že v řádů wattů dochází průběžně tu k odběru ze sítě a tu k dodávce do sítě. Nikdo přece nechce riskovat sankce od DS za neprávněnou dodávku!
Tak už to víte - zapište si za uši a počítejte s tím. Museli byste mít plný ostrovní systém, aby k přetoku nedocházelo a to Vám dneska nabídne jen málokdo a hlavně ta cenovka nebude nijak lákavá i vzhledem k nepodpoře z programu NZU.
V reklamě toho jsou plné weby. Je to opravdu takové terno jak je inzerováno? Jaký je pohled majitele firmy, která má zkušenosti se slunečními elektrárnami, ale už není zatížena nutností lákat zákazníky, protože se rozhodla, že už další zakázky realizovat nebude?
Některé firmy inzerují, že dotaci garantují a když ji nedostanete, dají ji ze svého a ještě se to dá do smlouvy. Jak si mohou být tak jisti? Jak to vlastně s tím programem NZÚ je? A jsou ty garance vůbec potřeba?
Solární elektrárny nejčastěji v kombinaci s baterií klasickou nebo virtuální dnes nabízí kdekdo. Ale potřebujete ji? Zamýšlíte se nad tím jestli to nebude jen drahá hračka? A co když ta sluneční elektrárna nemusí být ani na střeše?