Domácí elektrárna rozhodně není sen
Zveřejněno: 2009-10-03 13:37:14, počet zobrazení: 5371, zdroj: http://www.denik.cz/zelena-usporam-solar/prilohy_zelena_usporam_domaci_elektrarna20091001.html. Další novinky zde.
Česká republika zažívá boom solární energie. Kromě těch velkých, stavěných na rozlehlých pozemcích kolem měst i v odlehlejších oblastech, se rychle rozvíjejí také domácí střešní solární elektrárny.
Počet domácností, které si pořizují vlastní solární elektrárnu, se každoročně zvyšuje. V posledních letech se objevily desítky firem zaměřených právě na tento obor. Mnoho majitelů rodinných domů však stále nemá zcela jasno v tom, co vše taková instalace obnáší. Kolik energie solární elektrárna vydělá, se logicky odvíjí od intenzity slunečního záření.
Pokud je obloha bez mráčku, výkon slunečního záření je kolem 1kW/m². Když se však obloha zatáhne, sluneční záření je až 10krát méně intenzivní. V České republice je za rok průměrná intenzita slunečního záření odhadována na 950–1340 kW na m² a počet slunečních hodin v průměru 1330–1800. Konkrétní údaj vážící se k místu, v němž plánujete stavět solární elektrárnu, poskytuje Český hydrometeorologický ústav.
Zvolte místo a polohu
Vždy ale záleží na konkrétním místě, které pro stavbu solární elektrárny zvolíte. Intenzitu a dobu slunečního záření ovlivňuje nadmořská výška, oblačnost a další lokální podmínky, jako jsou časté ranní mlhy, znečištění ovzduší či úhel dopadu slunečních paprsků.
Na místě je samozřejmě také otázka kapacity. Jinými slovy: kolik se na plochu střechy (či na jiné místo zvolené pro instalaci elektrárny) vejde solárních panelů? Obecně platí, že 1 kWp (maximální výkon elektrárny) zabere asi 8–10 m². Tato plocha je schopna vyrobit přibližně 1 MWh ročně. Sedlová střecha průměrného rodinného domu přitom poskytuje mezi 50–70 m² plochy. K tomu můžeme připočítat ještě 30 – 60 m² fasády orientované na jih. Na tuto plochu dopadne mezi 80–130 MWh sluneční energie. Celková roční spotřeba rodinného domu na topení, ohřev vody a elektřinu se přitom pohybuje mezi 10–20 MWh. Pro umístění fotovoltaických článků je nejvhodnější jižní orientace a sklon mezi 30–35 °. Majitel solární elektrárny se může rozhodnout, zda bude nespotřebovanou elektřinu prodávat.
Návratnost do šesti let
Výhodou solárních elektráren je především to, že je můžeme provozovat na odlehlých místech, kam nedosahuje elektrifikace. Elektrárny v těchto podmínkách nelze připojit na síť, a proto je označujeme termínem grid-off. V případě, že je elektrárna stavěna v elektrifikované oblasti, doporučuje se solární elektrárnu na síť napojit (tzv. grid-on). Za této situace je nutné uzavřít smlouvu s provozovatelem příslušné distribuční soustavy. Pokud slunce bude svítit a elektrárna bude vyrábět proud, může být elektřina spotřebována či dodávána do sítě. V zimě, kdy je slunečního záření méně, pak lze elektřinu ze sítě odebírat. Návratnost investice do fotovoltaických systémů je odhadována na 5 – 6 let.
Další články na téma fotovoltaiky:
Nová zelená úsporám pokračuje do roku 2030
Na nějaké informace o nástupci stávajícího programu čekáme v podstatě od jara 2021. Máme dobré zprávy, ale pořád něco chybí.
Jak podat žádost o dotaci na hybridní fotovoltaickou elektrárnu
Solární boom odstartoval, vlak je v nádraží, přistupte. Podat žádost o dotaci na fotovoltaiku je opravdu snadné, popíšeme si postup krok za krokem. Potřebovat budete jen 3 věci.
Wattrouter nebo Dry contact?
Ohřev vody představuje v nákladech domácnosti vcelku významnou energetickou položku. Fotovoltaická elektrárna po většinu roku může TUV nahřívat zdarma. O Wattrouteru se hodně píše, ale co je, sakra, ten Dry Contact?
VR OZE systems s.r.o.
Tršice 54
783 57
Další informace:
Sledujte nás i na:
