Baterie pro starší sluneční elektrárny

Zveřejněno: 2020-03-04 10:24:15, počet zobrazení: 456, zdroj: www.nemakej.cz. Další novinky zde.


V ČR jsou tisíce solárních elektráren postavených v letech 2006 až 2013, které nemají baterii a jedou v režimu Zeleného bonusu. Jen naše firma jich postavila něco okolo stovky a dalším zájemcům dodala stavebnice pro stavbu svépomocí. Občas se někdo ozve s otázkou jak je to s možností připojit baterii do funkčního systému. Jelikož otázek přibývá (i zřejmě pod tlakem nových instalací a programu Nová zelená úsporám), je čas mít základní informace na webu.

V režimu Zeleného bonusu byly montovány střídače On-Grid, které pro svou funkci potřebovaly mít běžnou distribuční síť a k ní se přifázovaly, tedy chytly se napětí a frekvence sítě a pak dodávaly proud. Tyto střídače nemají žádné konektory na připojení baterií, umí převádět jen energii z panelů na střídavé hodnoty a výstupem jsou střídavé veličiny závislé na parametrech sítě. Přímo ke střídači je tedy nereálné jakoukoli baterii připojit.

V aktuálním pojetí fotovoltaického systému se většinou používají střídače hybridní, které v sobě obsahují 4 základní věci:

  • konverzi veličin z panelů na hodnoty vhodné pro nabíjení baterie (DC/DC měnič)
  • střídač pro výrobu běžných střídavých veličin podobných parametrům sítě z energie baterie (DC/AC)
  • usměrňovač pro nabíjení baterie ze sítě (pro zabezpečení maximální životnosti baterie nebo když je málo slunečního svitu, např. v zimě)
  • přepínače a řídící elektroniku pro provoz jak na distribuční síť, tak na baterie

Hybridní střídač z panelů nabíjí baterii a současně krmí domácí spotřebiče v závislosti na poměrech spotřeby a výroby. Nedostatek v baterii znamená domácí provoz ze slunce nebo dokrmení ze sítě.

Nutno říci, že hybridní střídač nemá cejchovaný elektroměr, který by dokázal věrohodně a průkazně (při případné kontrole ze strany Státní energetické inspekce) stanovit celkovou výrobu panelů za dané období (měsíc). Pro provoz v Zeleném bonusu je tedy nevhodný, nebo respektive je vhodný do první kontroly (ta ani ale nemusí nikdy přijít - záleží na číslech jaké výrobce zadává do OTE a jaké má štěstí). Hlavně náklad na pořízení systému jde do vyšších desítek tisíc i s baterií a žádná dotace neexistuje.

Jak tedy tu baterii do systému zakomponovat?

Začneme od lesa, omáčka se hodí.

Většina domácností s fotovoltaickou elektrárnou už přesně ví kolik energie zbývá (jaké jsou přetoky do sítě) a jaké má potřeby energie večer, v noci. Řekněme, že průměrně česká domácnost má lednici, pračku, sporák, boiler, několik televizí a počítačů, k tomu nějaké přístroje s displejem a nabíječky neustále v zásuvce.

Boiler si my fotovoltaici nahříváme pomocí Wattrouteru přímo ze slunce a nebo nočním proudem. Stačí jeden boiler v odběrném místě a můžete mít podstatně levnější noční proud. Pračka a sporák jsou spotřebiče s nepravidelným provozem, tam těžko odhadneme kolik energie budeme potřebovat mít v zásobě a obzvláště sporák nebo jiné kuchyňské spotřebiče jsou s velkou nárazovou výkonovou potřebou.

Asi čtenář tuší, kam míříme - ano, je to stanovení minimálního potřebného výkonu v určitém čase, tedy čase bez Slunce. Jakmile se takového údaje dopátráme, zjistíme možná velmi zajímavý fakt. Jednoduchým (nebo i mírně složitějším) způsobem bychom mohli být schopni vyčlenit z hlavního domovního rozvaděče spotřebiče, které používáme večer (světla, TV, PC) nebo jedou pořád (lednice, mrazák). Spotřebiče s krátkodobou větší spotřebou bychom nechali bez bateriového večerního provozu. Dá se pak spočítat, že spotřeba domu je zjednodušeně například:

  • 300 W v době od 18:00 do 23:00 (1,5 kWh)
  • 60 W v době od 23:00 do 06:00 (0,42 kWh)
  • 150 W v době od 06:00 do 08:00 (0,3 kWh)
S malinkou rezervou potřebujeme například 2,5 kWh energie v průměru denně. Pokud není noční proud a cena energie je 5,50 Kč / kWh, znamená to ročně náklad cca 5000 Kč, odhad při dvoutarifu by mohl být někde na 3000 Kč za rok.

A teď ta baterie?

Zkusit bychom mohli například UPS pro kotle. Na netu jich najdeme spoustu - s baterií, bez baterie. systém by měl být nastaven nějak takto: Nabíjení UPS je nastaveno tak, aby probíhalo v době přebytků (časovým spínačem, lépe Wattrouterem) nebo nočním proudem, když už není dost energie ze slunce. Současně je vhodné vybrat typ UPS, který umí sepnout určitý výstup v čase vybití baterie pod jistou hranici, aby se také mohlo nabíjení ze sítě obnovit.


Nejlevnější řešení sice nemusí být vždy nejlepší, ale někdy může být velmi dobře účinné a funkční. Pro příklad cenové náročnosti uvádíme orientační náklady:
  • Záložní zdroj 12V 500W 800VA (do 3000 Kč)
  • Autobaterie 230 Ah (kolem 4 500 Kč)
  • úpravy rozvodů, rozvaděče, kabeláž (cca 2000 Kč)
Jestli dobře počítáme, tak bychom se s návratností systému mohli pohybovat v ideálním případě kolem dvou až tří let. Důležité je, aby se vše dobře odhadlo a spočetlo.


Četli jste? 3 způsoby jak ze solárních panelů dostat šťávu

Zveřejněno: 2020-04-13 09:33:02

Malé doplnění názvu článku je - pro solární systémy bez baterií, tedy připojené do sítě. Když jsme v roce 2008 začali montovat našim zákazníkům sluneční elektrárny na klíč, byla jen jediná možnost, jak celý systém k síti zapojit - proud tekl z panelů do střídače a pak přes vnitřní rozvod energie přímo do sítě. Jestli některé panely byly zastíněné nebo špinavé, to se neřešilo. Časem však chytré zahraniční hlavičky přišly s různými zlepšováky. Pojďme se na to podívat.

Více zde.  
 

Lze věřit PV-GIS? Porovnali jsme s reálem.

Zveřejněno: 2020-06-08 08:11:39

PV-GIS je databáze slunečního záření a dlouhá léta je používána k predikci produkce solárních elektráren. Kdo je alespoň trochu v oboru znalý, ten ví, o čem je řeč. Hledali jsme na internetu nějaký článek, který by osvětlil, jestli se ale údajům z tohoto zdroje dá věřit, vždyť i Státní energetická inspekce při svých kontrolách na PV-GIS odkazuje. Pojďme se tedy podívat na naše zjištění.

Více zde.  
 

Kolik energie vyrobí sluneční elektrárna?

Zveřejněno: 2020-04-20 06:21:47

Na zajímavou otázku zajímavá odpověď. Teorie je věc pěkná, ale reálná historická data navíc z posledních let jsou k nezaplacení. Jak je to tedy s výrobou fotovoltaických elektráren? Kolik vyrobí FVE energie za den? Přívržence našeho webu potěšíme a některé obchoďáky (s teplou vodou nebo slunečními elektrárnami) asi moc ne.

Více zde.  
 
 

Novinky ve fotovoltaice



VR OZE systems s.r.o.
Tršice 54
783 57

Tel: 603 872 069
(pouze 08-15 hod v pracovní dny)
E-mail: ruzicka (zavináč) nemakej.cz


Uživatel:
E-MAIL

HESLO


Další informace:


Sledujte nás i na:

 




(c) nemakej.cz 2020