Garantujeme nejnižší cenu FVE
na celé Moravě

Vždy začínáme ekonomicky nejvýhodnějším řešením pro konkrétní objekt – tzn. hledáme takovou kombinaci výkonu a komponent, která přinese nejnižší reálnou cenu za vlastní vyrobenou kWh po celou životnost systému. Ne „co největší“, ale „co nejefektivnější“.

Optimální velikost se stanoví z těchto vstupů:

• Roční a denní profil spotřeby (elektroměr + plánované změny chování, např. přechod na tepelné čerpadlo, elektromobil).

• Počet bytových / uživatelských jednotek a jejich současné i budoucí potřeby.

• Účel výroby – jen snížení nákupů ze sítě, maximalizace soběstačnosti, nebo i příprava na další technologie (EV, TČ, akumulace tepla).

• Střešní podmínky – orientace, sklon, zastínění, reálná využitelná plocha.

• Možnost akumulace – baterie, ohřev vody, řízení spotřeby.

• Distribuční omezení – rezervovaný příkon, velikost jističe, limity připojení (někdy ekonomicky „zastropují“ výkon).

Výsledek je obvykle výkon, který pokryje podstatnou část špiček vlastní spotřeby v sezóně a minimalizuje přetoky, jež se vykupují levněji než cena nákupu.

Ve většině nových instalací už baterie dávají smysl, protože:

• Zvyšují vlastní využití vyrobené energie (místo prodeje levně do sítě ji spotřebuješ později).

• Stabilizují ekonomiku – menší závislost na výkyvech výkupních a tarifních cen.

• Umožňují řízení špiček (peak‑shaving) u větších odběrů.

• Připravují dům na další prvky (EV, chytré řízení, komunitní sdílení).

Kam s nimi: Standardně do technické (nebo jiné suché) místnosti s běžnou ventilací a stabilní teplotou. Doporučený rozsah je zhruba +5 °C až +35 °C; extrémy zkracují životnost. V téže zóně bývá instalován i střídač a případné řízení (EMS). Není třeba speciální stavební úpravy, ale počítáme s:

• volnou svislou plochou / podlahovou plochou dle typu (nástěnné vs. modulární skříň),

• přístupem kvůli servisu,

• bezpečným kabelovým trasám k rozvaděči a k FVE poli.

Velikost baterie volíme tak, aby většinu typických denních přebytků „schovala“, ale neležela dlouhodobě poloprázdná nebo stále plná – cílem je obrat a využití cyklů, protože za ně platíš.

Dotaci lze uplatnit i na rekreační stavbu trvale užívanou k bydlení. Rozhodující je faktický trvalý pobyt, nikoli jen formální druh stavby v katastru.

Co je typicky třeba doložit (konzultujeme individuálně, protože metodiky se mohou aktualizovat):

• Prohlášení (čestné), že objekt slouží jako trvalé bydliště.

• Evidence trvalého pobytu – žadatel (případně více osob) je v dané obci / adrese hlášen(a) nejméně předepsanou dobu (aktuálně alespoň 2 roky).

• Standardní náležitosti žádosti – vlastnický vztah, technické podklady k FVE, faktury / položkový rozpočet, revizní zprávy.

Důležité: Vždy před zahájením investice ověříme aktuální verzi podmínek programu (abychom předešli riziku neuznání). Pokud se charakter užívání objektu teprve mění (např. nově se stěhujete natrvalo), může být nutné nejprve „doběhnout“ minimální období evidence.

Ano. Panely lze umístit nejen na hlavní obytný dům, ale i na stodolu, garáž, přístřešek / pergolu, dílnu, plot, samostatný rám apod., i když některé z těchto staveb nemusí být samostatně zapsány v katastru. Klíčovou podmínkou (pro technický i dotační smysl) je, že vyrobená elektřina slouží danému rodinnému domu / společné nemovitosti.

Na co se díváme při volbě „alternativní“ plochy:

• Statika a nosnost – zejména u starších stodol (dřevěné krovy, koroze spojů).

• Krytina a její životnost – aby životnost střechy nebyla výrazně kratší než plánovaná životnost FVE (≈ 25+ let u panelů).

• Orientace a zastínění – někdy je vedlejší stavba solárně výhodnější než samotný dům.

• Kabelové trasy a ztráty – vzdálenost k hlavnímu rozvaděči; dimenzujeme průřezy, aby nedocházelo k neekonomickým ztrátám.

• Požární a přístupové požadavky – servisní přístup, případné požární pásy.

Co nelze: Panely nelze „instalovat na zeleň“ (stromy, zelené střechy bez vhodného systému, živé ploty) ani na nestabilní nebo mobilní objekty bez posouzení.

Rádi spočítáme varianty – např. část pole na hlavní střeše + doplňkové stringy na pergole orientované jinak pro vyrovnání výroby během dne.

Ano, a často je to klíč k vyšší návratnosti – každá řízená „spotřební kotva“ zvyšuje využití vlastní výroby:

1. Baterie
Slouží pro ukládání přebytků na večer a noc. Bateriové úložiště tak znatelně prodlužuje dobu, kdy můžeme využít vyrobenou energii za daný den.

2. Ohřev vody (bojler/akumulační nádrž)
Regulace umí směrovat přebytky do topné spirály. Část denní špičky se přetaví do tepla, čímž se sníží spotřeba elektřiny z distribuční sítě na ohřev TUV.

3. Tepelné čerpadlo (TČ)
V zimě samotná FVE nezajistí plné vytápění, ale v přechodných obdobích (jaro/podzim) pokryje významnou část spotřeby TČ. Chytrá TČ umí „nasát“ přebytky – např. předehřát zásobník nebo zvýšit teplotu akumulace v době výroby. Kombinace tak snižuje roční provozní náklady na vytápění i ohřev vody.

4. Dobíjecí stanice pro elektromobil (EV)
Řízené dobíjení využije přebytky v reálném čase. Při návrhu dimenzujeme výkon FVE s ohledem na plánovaný počet km/den a typ nabíjení. Existují i wallboxy, které umí dynamicky regulovat výkon podle aktuálního přebytku.