Zveřejněno: 2009-10-03 13:37:14, počet zobrazení: 5254, zdroj: http://www.denik.cz/zelena-usporam-solar/prilohy_zelena_usporam_domaci_elektrarna20091001.html. Další novinky zde.
Česká republika zažívá boom solární energie. Kromě těch velkých, stavěných na rozlehlých pozemcích kolem měst i v odlehlejších oblastech, se rychle rozvíjejí také domácí střešní solární elektrárny.
Počet domácností, které si pořizují vlastní solární elektrárnu, se každoročně zvyšuje. V posledních letech se objevily desítky firem zaměřených právě na tento obor. Mnoho majitelů rodinných domů však stále nemá zcela jasno v tom, co vše taková instalace obnáší. Kolik energie solární elektrárna vydělá, se logicky odvíjí od intenzity slunečního záření.
Pokud je obloha bez mráčku, výkon slunečního záření je kolem 1kW/m². Když se však obloha zatáhne, sluneční záření je až 10krát méně intenzivní. V České republice je za rok průměrná intenzita slunečního záření odhadována na 950–1340 kW na m² a počet slunečních hodin v průměru 1330–1800. Konkrétní údaj vážící se k místu, v němž plánujete stavět solární elektrárnu, poskytuje Český hydrometeorologický ústav.
Vždy ale záleží na konkrétním místě, které pro stavbu solární elektrárny zvolíte. Intenzitu a dobu slunečního záření ovlivňuje nadmořská výška, oblačnost a další lokální podmínky, jako jsou časté ranní mlhy, znečištění ovzduší či úhel dopadu slunečních paprsků.
Na místě je samozřejmě také otázka kapacity. Jinými slovy: kolik se na plochu střechy (či na jiné místo zvolené pro instalaci elektrárny) vejde solárních panelů? Obecně platí, že 1 kWp (maximální výkon elektrárny) zabere asi 8–10 m². Tato plocha je schopna vyrobit přibližně 1 MWh ročně. Sedlová střecha průměrného rodinného domu přitom poskytuje mezi 50–70 m² plochy. K tomu můžeme připočítat ještě 30 – 60 m² fasády orientované na jih. Na tuto plochu dopadne mezi 80–130 MWh sluneční energie. Celková roční spotřeba rodinného domu na topení, ohřev vody a elektřinu se přitom pohybuje mezi 10–20 MWh. Pro umístění fotovoltaických článků je nejvhodnější jižní orientace a sklon mezi 30–35 °. Majitel solární elektrárny se může rozhodnout, zda bude nespotřebovanou elektřinu prodávat.
Výhodou solárních elektráren je především to, že je můžeme provozovat na odlehlých místech, kam nedosahuje elektrifikace. Elektrárny v těchto podmínkách nelze připojit na síť, a proto je označujeme termínem grid-off. V případě, že je elektrárna stavěna v elektrifikované oblasti, doporučuje se solární elektrárnu na síť napojit (tzv. grid-on). Za této situace je nutné uzavřít smlouvu s provozovatelem příslušné distribuční soustavy. Pokud slunce bude svítit a elektrárna bude vyrábět proud, může být elektřina spotřebována či dodávána do sítě. V zimě, kdy je slunečního záření méně, pak lze elektřinu ze sítě odebírat. Návratnost investice do fotovoltaických systémů je odhadována na 5 – 6 let.
Oheň je stejně jako voda dobrý sluha, ale zlý pán. Opéci si špekáčky nebo steak je fajn, ale když zahoří vaše obydlí, tak už je zle. A s fotovoltaikou na střeše to může být ještě daleko horší. Pojďme se podívat na některá důležitá fakta o tomto problému. Nechceme strašit, nikomu nic zlého nepřejeme, ale informace by měl mít každý majitel solární elektrárny.
Když jsme v roce 2008 začínali montovat FVE, spousta klientů kladla otázku strany efektivity fotovoltaických elektráren a nákladů na topení. Tenkrát byla jiná doba - doba zelených bonusů. Jak je to ale teď na prahu roku 2021? Titulek sice napověděl, podrobnosti v článku dále.
Rozhodli jste se pro hybridní solární elektrárnu, nabídky se scházejí, ale každá má jiné parametry, navíc vůbec, ale vůbec nesouhlasí s inzerovanými od daných firem. A teď mi řekněte, co s tím?