Zveřejněno: 2011-03-31 20:12:33, počet zobrazení: 3572, zdroj: http://digiweb.ihned.cz/c1-51369740-bakterie-by-mohly-pomoci-zvysit-vykon-solarnich-elektraren-rikaji-vedci. Další novinky zde.
Fotovoltaické panely pro výrobu elektřiny ze slunečního světla se zatím potýkají s nízkou účinností. Vědci proto zkoumají struktury, které mikroorganismům umožňují získávat energii i z velmi slabého světla. Výsledkem by měla být nová generace solárních článků.
Sluneční energii nevyužívají jenom rostliny, ale také některé mikroorganismy. Patří mezi ně i zelené fotosyntetické bakterie, obsahující zvláštní buněčné struktury, kterým se říká chlorozomy. Tyto bakterie často žijí v prostředích s extrémními podmínkami, kde je světla nedostatek. Přesto jim stačí k úspěšné existenci - právě díky chlorozomům.
"Chlorozomy jsou jedním z nejefektivnějších přírodních struktur určených k využívání slunečního světla," říká Volker Urban z Oark Ridge National Laboratory, molekulární biolog a člen týmu, který zkoumá strukturu chlorozomů za pomocí za pomoci neutronové analýzy. Výsledky jejich práce byly nedávno zveřejněny v odborném časopisu Langmuir.
"Zjistili jsme, že chlorozomy jsou velmi stabilní a pracují efektivně ve velkém rozmezí teplot i v různých prostředích," vysvětluje Volker Urban. "To je velmi důležitá vlastnost, která se může hodit, pokud bychom principy jejich fungování použili při konstrukci solárních článků."
Složité biochemické komplexy podobné chlorozomům by při zabudování do materiálu fotovoltaických panelů mohly podstatně zvýšit efektivnost přeměny světla na elektrickou enerergi. Ta se nyní u komerčně prodávaných článků pohybuje okolo 16 procent. V laboratorních podmínkách se sice podařilo dosáhnout i mnohem víc (okolo 50 procent) ovšem za použití exotických a drahých materiálů.
Kdyby struktury okopírované od chlorosomů sloužily v solárních článcích k přenosu světelné energie k polovodičovým materiálům, účinnost fotovoltaických panelů by se mohla výrazně zvýšit. V přírodě totiž dokáží fotosyntetické bakterie využít sluneční světlo v celém rozsahu jeho spektra - a navíc i při nízké intenzitě osvětlení. Naproti tomu dnešní fotovoltaické články jsou citlivé jen k části slunečního světla a pracují až od určité úrovně osvětlení. Zvýšení spektrálního rozsahu a úrovně citlivosti je proto jedním z hlavních směrů dalšího vývoje fotovoltaiky.
"Příroda tyhle problémy vyřešila už dávno před námi - a my se nyní snažíme přijít na to, jak to dokázala," říká Volker Urban. "Zatím ještě principům činnosti chlorosomů do všech detailů nerozumíme, ale pomocí citlivých analytických metod bychom je mohli odhalit."
Ten dělá to a ten zas tohle je název písně z filmu Pekařův císař. Tedy někdo staví sluneční elektrárny a jiný sjednává kupříkladu stavební spoření. Zlaté české ručičky ale má hodně lidí, těm patří tento článek. Ne všechno musí nutně udělat firma, na spoustě věcí se dá ušetřit, lidská síla je v době jejího nedostatku navíc k nezaplacení.
Pokud přemýšlíte o sluneční elektrárně ať už z důvodu, že Vás láká dotační program Nová zelená úsporám, nebo jste prostě fandové do solárních elektráren, možná Vás s přicházejícími chladnými rány jen tak napadlo jak to je s fotovoltaikou v zimě?
Solární elektrárny nejčastěji v kombinaci s baterií klasickou nebo virtuální dnes nabízí kdekdo. Ale potřebujete ji? Zamýšlíte se nad tím jestli to nebude jen drahá hračka? A co když ta sluneční elektrárna nemusí být ani na střeše?